Čís. 13787.Vládní nařízení ze dne 29. července 1933, čís. 164 sb. z. a n. se nevztahuje na pachtovní poměr spadající sice do pachtovného roku 1932/1933, ale skončený již před tím, než nabylo účinnosti.(Rozh. ze dne 21. září 1934, R I 877/34.) Soud prvé stolice upravil pachtovné podle vl. nař. ze dne 29. července 1933, čís. 164 sb. z. a n. Rekursní soud odmítl návrh propachtovatele, by bylo rozhodnuto o jeho námitkách, i návrh pachtýře na úpravu pachtovného. Důvody: Podle nesporného přednesu pachtovní smlouva týkala se pozemků v celkové výměře 29 ha 98 a a 03 m2, nebo-li 104 korců a 200 čtver. sáhů a pachtovní poměr trval od 1. března 1927 do 28. února 1933, kdy skončil uplynutím pachtovní doby. Návrh na rozhodnutí o námitkách proti požadavku bývalých pachtýřů uplatněnému dopisem ze dne 28. srpna 1933 byl podán k soudu dne 8. září 1933, návrh pachtýřů na úpravu soudem byl podán u soudu dne 30. září 1933. Již z těchto nesporných skutečností plyne, že ani o námitkách ve smyslu § 5 odst. (2) nebo podle § 6, ani o návrhu na úpravu pachtovného podle § 7 vlád. nař. ze dne 29. července 1933 čís. 164 sb. z. a n. soudu rozhodovati nelze. Citované nařízení předpokládá zřejmě, že soud může ve smyslu uvedených ustanovení rozhodovati jen, když pachtovní poměr dosud trvá. To vyplývá z doslovu vládního nařízení Samého v § 1 a § 5, § 7 slova »pachtýř«, t. j. ten, kdo jest v poměru pachtovním a § 1 slova »obdělává«, »pachtovaných pozemků«, § 6 »hospodaří«, »má v pachtu«. Není jeho tendencí zasahovati do poměrů již skončených a vyřízených, jakým jest i poměr mezi stranami. Nebylo tedy příčiny, aby v daném případě rozhodoval soud o námitkách propachtovatelových aneb o úpravě pachtovného.Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu — správně rekursu.Důvody:Vývody rekursu nejsou s to, by zvrátily nebo zeslabily správné důvody napadeného usnesení. V § 7 vlád. nař. ze dne 29. července 1933 čís. 164 sb. z. a n. nejde o úpravu pachtovného pro pachtovní léta 1932, 1933 atd., nýbrž pro pachtovní rok 1932/1933 — a z doslovu tohoto předpisu nijak tedy nevyplývá, že by se vládní nařízení vztahovalo i na pachtovní poměr spadající sice do pachtovného roku 1932/1933, ale skončený již před tím, než nabylo účinnosti. I když vládní nařízení bylo zřejmě vydáno v zájmu zemědělských pachtýřů, nelze platnost jeho rozšiřovati na zmíněné pachty, jak dovodil správně rekursní soud. Právem proto rekursní soud zrušil napadené usnesení i předchozí řízení a odmítl návrh stěžovatelů na úpravu pachtovného podle zmíněného vládního nařízení.