NPD documents search: Váž. civ., 6 (1924), sv. 1

Č. 3065.

Učitelstvo: I. Dietami, na které učiteli na Slovensko přikázanému přísluší nárok podle § 2 zák. č. 605/1919, rozuměti jest diety stanovené předpisy platnými toho kterého času. — II. Jaký význam má doručení dekretu o jmenování učitele s přiznáním zpětné účinnosti jmenování?
(Nález ze dne 8. ledna 1924 č. 13380/23.)
Věc: Bohuslav Št. v Č. Třebové proti referátu ministerstva školství a národní osvěty v Bratislavě o diety.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Žal. úřad zamítl nař. rozhodnutím přihlášku st-lovu o diety za dobu prázdnin 1921 z důvodů, že st-li, pokud neměl po čas svého působení na státní lidové škole v Kremnici definitivního místa, diety ve smyslu výn. z 25. března 1922 č. 13074/1-1 nepatří.
Stížnost na toto rozhodnutí podanou neshledal nss důvodnou.
Podle § 2 zák. z 29. října 1919 č. 605 Sb. přísluší učiteli přikázanému na Slovensko nárok na příslušné diety. Tím míněny jsou patrně diety stanovené příslušnými ustanoveními toho kterého času platnými. Mezi stranami není sporu o tom, že v době, o kterou v tomto případě jde, byly diety učitelů na Slovensko přikázaných upraveny výn. žal. úřadu z 25. března 1922 č. 13074/1-1, poněvadž jak nař. rozhodnutí se o tento výnos opírá, tak i stížnost na něm stojí.
Podle 3. odst. tohoto výn. příslušejí diety těm učitelům na Slovensko přikázaným, kteří jsou mimo Slovensko definitivně ustanoveni na určitém místě nebo kteří mají na území mimoslovenském ve smyslu čl. I. a II. zák. z 9. dubna 1920 č. 306 Sb. definitivu ad personam bez určení služebního místa.
Z tohoto ustanovení jest patrno, že stížnost má, pokud tvrdí, že podle uvedeného výnosu jest učitel bez označení místa na roven postaven definitivnímu učiteli s vykázaným místem, jen pravdu, pokud jde o učitele, který v době, pro otázku diet rozhodné, tuto definitivu již skutečně má, který tedy v době té byl již ve smyslu čl. II. zák. z 9. dubna 1920 č. 306 Sb. jmenován definitivním učitelem bez určení služebního místa, nikoliv však pokud jde o učitele, kterému ve smyslu tohoto zákonného ustanovení v době té sice nárok na jmenování uvedené vzešel, ale který dosud skutečně jmenován nebyl.
Stížnost, dovolávajíc se toho, že st-1 byl výnosem zšr-y v Praze z 23. srpna 1922 jmenován definitivním učitelem bez určení místa s právní platností od 1. ledna 1918, dovozuje z této zpětné účinnosti jmenování, že měl definitivu ad personam bez určení služebního místa již v době rozhodné a že mu tedy za tuto dobu diety ve smyslu uvede ného výnosu náležely.
Tento názor jest mylný.
Učitel stejně jako státní úředník nabývá jmenováním, správně doručením dekretu místo v hodnostní třídě, do které jest jmenován, na příslušný titul a požitky s touto hodnostní třídou spojené (plat, činovní — nyní místní přídavek). Nabývá tedy těchto výhod při zpětné účinnosti jmenování sice ode dne, kterým byla zpětná účinnost přiznána, to však ne z důvodu, že již v tento den učitelem v určité hodnostní třídě byl, nýbrž z důvodu, že ustanovení tomu byla zpětná účinnost přiznána. Jen v těchto směrech působí zpětná účinnost, nikoliv však také ohledně diet.
Je-li tomu tak, pak st-li diety za dobu prázdnin 1921 nepříslušejí a jest tedy stížnost neodůvodněna, pročež jí slušelo zamítnouti.

Citace:

č. 3065. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 206-207.