Čís. 2623.Tomu, k jehož návrhu byl povolen odklad exekuce, lze uložiti jistotu okolnostem případu přiměřenou.(Rozh. ze dne 15. května 1923, R II 116/23.)Podav žalobu dle §u 37 ex. ř., žádal žalobce za odklad exekuce dražbou nemovitosti. Soud prvé stolice odklad povolil, rekursní soud vyhověl rekursu vymáhajícího věřitele pokud, že povolil odklad jen pod podmínkou, že žalobce složí jistotu ve výši pohledávky stěžovatelovy ( 15000 Kč). Nejvyšší soud snížil jistotu na 10000 Kč.Důvody:Uložení jistoty tomu, k jehož návrhu byl odklad exekuce povolen, jest odůvodněno ustanovením druhého odstavce §u 44 ex. ř., jehož prvou větu, jednající o jistotě povinného, nelze dle smyslu zákona vyložiti jinak, než v souvislosti s druhou větou téhož odstavce, která připouští uložení jistoty zcela všeobecně i tomu, k jehož žádosti byl odklad povolen. Pokud se týče výše jistoty, neklade druhý odstavec §u 44 ex. ř. zvláštní váhy na to, by byla poskytnuta plná jistota, jak to předpisuje § 43 odstavec druhý ex. ř., neboť dosavadní exekuční úkony zůstávají v platnosti a není se co obávati úplné zkázy věci. Stačí tudíž jistota přiměřená. Odklad exekuční dražby až do právoplatného zakončení sporu jest arciť způsobilým, ohroziti uspokojení vymáhající věřitelky, neboť vzhledem na celkové hospodářské poměry není vyloučena možnost vzestupu korunové měny a s tím souvisejícího poklesu cen realit, nicméně netřeba se v dozírné době, do které bude spor asi skončen, obávati poklesu takového, by byla pohledávka vymáhající věřitelky úplně ohrožena, částečné ohrožení nastalo již tím, že pohledávka ta jest knihovně zajištěna teprve v druhé polovici odhadní ceny, tedy v pořadí o sobě již nedosti bezpečném. Přiměřenou se jeví proto jistota, dosahující 2/3 výše pohledávky, nikoliv však jistota rovnající se celé pohledávce vymáhající věřitelky.