NPD documents search: Váž. civ., 16 (1934), sv. 2

— Čís. 6623 až 6624 —
1947
Čís. 6623.

Ochrana nájemců (zákon ze dne 25. dubna 1924, čís. 85 sb. z. a n.).
Do usnesení rekursního soudu, jímž byla jako opožděná odmítnuta
stížnost do usnesení prvého soudu, povolujícího výpověď ve smyslu
§u 1 (2) čís. 10 zák., jest nepřípustným rekurs na dovolací soud.
(Rozh. ze dne 23. prosince 1926, R I 1092/26.)
Soud prvé stolice svolil k výpovědi podle §u 1 (2) čís. 10 zák. na ochranu nájemců. Rekursní soud odmítl rekurs vypově zených pro opožděnost. Nejvyšší soud odmítl rekurs vypovězených do odmítacího usnesení rekursního soudu.
Důvody:
Strana vypovídaná stěžuje si do usnesení rekursního soudu, jímž byla odmítnuta jako opožděná její stížnost do usnesení prvého soudu, povolujícího výpověď ve smyslu §u 1 odst. (2) čís. 10 zák. o ochr. náj. Stěžovatelky snaží se dolíčiti, že jejich stížnost jest přípustná, poněvadž rekursní soud nerozhodl ve věci. Ale nemají pravdu. V tomto případě přichází v úvahu zákon ze dne 25. dubna 1924, čís. 85 sb. z. a n. Podle §u 4 (5) zák. jest jiný opravný prostředek mimo stížnost do usnesení prvního soudu tam vytčeného vyloučen. V rozhodnutích tohoto nejvyššího soudu (čís. 605, 702, 2395 a 3837 sb. n. s.) bylo již blíže dolíčeno, že do usnesení rekursního soudu v řízení o soudní svolení k výpovědi nelze si dále stěžovati, poněvadž sborový soud prvé stolice jako soud rekursní rozhoduje o stížnosti do rozhodnutí prvého soudu s konečnou platností a že jest tedy každý opravný prostředek do jeho usnesení vyloučen. Jest tedy nepřípustný rekurs do usnesení rekursního soudu, jímž byla odmítnuta stížnost do usnesení prvého soudu jako opožděná a to s ohledem na § 4 (5) zák. na ochr. náj.

Citace:

č. 1023. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1922, svazek/ročník 3, s. 945-947.