Čís. 17384.

K výkladu § 3 lit. d) vl. nař. č. 150/1937 Sb. z. a n.
Výjimka stanovená v § 3 lit. d) vlád. nař. č. 150/1937 Sb. z. a n. neplatí pro pohledávky třetích osob, jež zapravily za pojistníka pojistnou prémii.
(Rozh. ze dne 15. září 1939, R II 165/39.)
Prvý soud zamítl návrh povinné strany na odklad exekuce proto, že touto exekucí vymáhající strana vymáhá dlužné prémie z požárního pojištění, jež zaplatila za povinnou stranu (§ 3 lit. d) vl. nař. čís. 150/37). Rekursní soud vyhověl návrhu na odklad této exekuce.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Z výjimečné povahy ustanovení vládního nařízení, o něž tu jde, vyplývá, že není na místě výklad širší, nežli připouští jeho doslov. Nelze tedy ustanovení čl. 2, § 3 d) vlád. nař. čís. 150/1937 Sb. z. a n. vykládati v tom smyslu, jak to činí stěžovatelka. Jestliže byly z výhody, stanovené v článku 2, § 1 vlád. nař. čís. 150/1937 Sb. z. a n., vyjmuty mezi jinými pohledávkami, určitě pojmenovanými a označenými zvláštními písmeny, také pod zvláštní písm. d) v § 3 toho vládního nařízení »pohledávky pojistných prémií soukromých pojišťoven«, neplatí tato výjimka pro pohledávku vzniklou z toho důvodu, že vymáhající věřitelka pojistnou prémii za pojistníky zaplatila. Nejde tu o pohledávku soukromé pojišťovny ani o pojistnou prémii v pravém slova smyslu.

Citace:

č. 17384. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1940, svazek/ročník 21, s. 452-453.