Čís. 14238.

Návrh na povolení exekuce jest zamítnouti, není-li z něho jasno, zda vymáhající věřitel navrhuje exekuci na členské podíly člena společenstva, či na to, co pro člena společenstva vybudé při jeho výstupu ze společenstva.
Vymáhající věřitel navrhující exekuci zabavením a přikázáním vypořádacího podílu člena společenstva nemůže se domáhati, aby společenstvu byla po povolení exekuce soudem doručena výpověď podílu povinného.
(Rozh. ze dne 14. března 1935, R I 129/35.)
Prvý soud povolil exekuci zabavením a přikázáním společenského podílu povinného jakož i jeho výpověď. Rekursní soud k rekursu poddlužníka »D « zapsané společenstvo s r. o., v Č. L. změnil usnesení prvého soudu a exekuční návrh zamítl. Důvody: Podle ustanovení § 56 zákona ze dne 9. dubna 1873 čís. 70 ř. z. nejsou soukromí věřitelé člena společenstva oprávněni činiti si za účelem uspokojení nebo zajištění nárok na věci, pohledávky nebo práva tvořící jmění společenstevní. Předmětem exekuce může pro ně býti jen to, co jest člen společenstva sám oprávněn žádati na úrocích a podílu na zisku a co by mu připadlo v případě zrušení společenstva nebo jeho odchodu ze společenstva. Podle toho je zákonem vyloučena exekuce zabavením a přikázáním společenského podílu. Výpověď společenského podílu nepatří vůbec do exekučního návrhu.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Stěžovatel připouští, že exekuce na členské podíly člena společenstva jest nepřípustná, namítá pouze, že z exekučního návrhu jasně vyplývá, že navrhl exekuci pouze na to, co pro povinného vybude při jeho výstupu ze společenstva. Tomu však tak není, neboť právě z exekučního návrhu, obzvláště z poslední jeho věty vyplývá, že stěžovatel navrhl exekuci i na členský podíl povinného. Není na soudu, aby teprve vypátral, o jaké nároky navrhovateli vpravdě jde. Přináleželo naopak stěžovateli, aby podle § 54 ex. ř. odst. 3 přesně a určitě označil části majetku, na které má býti exekuce vedena. Stěžovatel jest na omylu i co do otázky výpovědi. Soudy jsou povinny přijímati a doručovati odpůrci výpovědi pouze v příčině hypotekárních pohledávek (§ 119 j. n.), v příčině jiných pohledávek však taková povinnost je nestíhá (srovnej odpověď min. sprav, k dotazu o ustanoveních nových procesních zákonů, příl. k min. nař. ze dne 3. října 1897 Věstník čís. 44 k § 119 j. n. a rozh. Gl. U. 134).

Citace:

č. 14238. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17, s. 243-244.