Authors:
= Váž. tr., 8 (1926)
PDF

Čís. 2249.


Věc jest »svěřenou« (§ 183 tr. zák.), je-li někomu odevzdána nebo ponechána se závazkem, by ji zase vrátil nebo s ní určitým způsobem naložil.
(Rozh. ze dne 16. ledna 1926, Zm I 465/25.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po ústním líčení zmateční stížnosti obžalovaného do rozsudku krajského soudu v Litoměřicích ze dne 12. května 1925, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem zpronevěry podle §u 183 tr. zák., zrušil napadený rozsudek a vrátil věc soudu prvé stolice, by ji znovu projednal a rozhodl, mimo jiné z těchto
důvodů:
Po věcné stránce (čís. 9 a) §u 281 tr. ř.) namítá zmateční stížnost, že tu není svěření a zneužití důvěry obžalovaným, jak předpokládá pojem zpronevěry. Jde prý o civilněprávní poměr podle čl. 271 obch. zák., totiž převzetí dodávky věcí, jež přejímatel k tomuto účelu teprve má opatřiti, a při němž odevzdaný peníz dlužno pokládati za zaplacení kupní ceny. Avšak v tomto směru, pokud zmateční stížnost vychází z předpokladu, v rozsudku neobsaženého, že jde o dodávací smlouvu, při níž kupní cena zboží byla zaplacena předem, není zmateční stížnost provedena po zákonu, poněvadž doličuje hmotněprávní zmatek na podkladě libovolně sestrojeného děje, který není vzat ze zjištění prvého soudu. Nalézací soud zjistil, že obžalovaný převzal od Josefa H-a 2300 K za tím účelem, by za ně nakoupil (opatřil nákup) ovoce. Toto zjištění ovšem nestačí (a v tom dlužno dáti zmateční stížnosti za pravdu), by bylo lze posouditi, zda jde o věc svěřenou čili nic. Za statek svěřený (předmět zpronevěření) dlužno pokládati takový, který byl někomu odevzdán nebo ponechán se závazkem, by jej zase vrátil, nebo aby s ním určitým způsobem naložil. Při tom není sice třeba, by to byl akt zvláštní důvěry, ale v každém případě nutno zjistiti, zda je tu poměr svěření, a zda porušil jej pachatel vědomě bezprávnou disposicí, odporující převzatému závazku. Bude proto povinností nalézacího soudu, by zjistil, s jakým závazkem převzal obžalovaný ony peníze a čím převzatý závazek porušil.
Citace:
č. 2249. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8, s. 63-64.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).