Čís. 4398.


Nebyla-li při dražbě nemovitosti vůbec učiněna nabídka, nelze řízení zastaviti dle §u 200 čís. 3 ex. ř., nýbrž jest použíti §u 151 ex. ř.
Venkovský mlýn s pilou, poháněný vodní silou, jest venkovským statkem ve smyslu §u 151 ex. ř., nikoli však mlýn obchodní, třeba k němu přináležejí pozemky.

(Rozh. ze dne 25. listopadu 1924, R I 930/24).
Soud prvé stolice zastavil dražební řízení ohledně mlýna z důvodů §u 200 čís. 3ex. ř. Rekursní soud vyhověl rekursu vymáhající věřitelky potud, že vypustil z napadaného usnesení slova: »z dů- vodů §u 200 čís. 3 ex. ř.« Důvody: Rekursu nutno přiznati oprávnění. Soudce prvý pochybil v tom, že zastavil řízení exekuční z důvodu §u 200 čís. 3 ex. ř. Tohoto případu však zde není, neboť tento zákonný předpis vztahuje se pouze na případ, že vymáhající věřitel před počátkem dražby upustil od pokračování v exekuci, což má dle téhož předpisu zákonného dále za následek, že pro vykonatelnou pohledávku vymáhajícího věřitele nemůže před projitím půl roku od zrušení navržena býti nová dražba. V případě, o který jde, nebyla u dražebního roku učiněna nabídka, což je stejné jako kdyby při stání dražebním bylo méně nabízeno, než činí nejmenší podání, a tu jest rozhodný předpis §u 151 ex. ř. Z doslovu posledního odstavce tohoto zákonného předpisu plyne patrně, že dražební řízení sluší sice zrušiti, když nejmenší podání učiněno nebo dosaženo nebylo, že však při venkovských statcích a u pozemků nemůže býti znova zavedení dražebního řízení navrženo, pokud neuplyne půl roku od stání dražebního. Jedná se o to, zda běží zde o statek venkovský, neb pozemek ve smyslu tohoto zákonného ustanovení či o nemovitost jinou. Spisy exekučními jest zjištěno, že předmětem exekuce jest mlýn. Odhadní cena jeho i s pozemky činí 366394 Kč, z čehož připadá na mlýnské budovy 72000 Kč, na vodní sílu a turbinu 147500 Kč, na pilu 19710 Kč, na další strojní příslušenství 1540 Kč a 2300 Kč, tedy na mlýn jako takový s příslušenstvím 284425 Kč. Jedná se tu tedy o podnik převážně průmyslový, neboť na zemědělský podnik zbývá z odhadní ceny pouze okrouhle 82000 Kč. Poněvadž předmětem dražebního řízení není ani statek venkovský ani pozemek, nýbrž mlýn, tudíž podnik průmyslový, může zavedení nového dražebního řízení nastati i před uplynutím 6 měsíců od dražebního stání a nebyl proto dodatek pojat do napadeného usnesení, že zrušení dražebního řízení se děje dle §u 200 čís. 3 ex. ř., oprávněným.
Nejvyšší soud změnil usnesení rekursního soudu v ten rozum, že se z usnesení exekučního soudu vypouštějí sice slova »dle §u 200 čís. 3 ex. ř.«, ale zároveň se toto usnesení doplňuje výrokem: »Před 8. únorem 1925 nemůže býti nová exekuce vnucenou dražbou navržena«.
Důvody:
Rekursnímu soudu dlužno přisvědčiti v tom, že ze zrušovacího usnesení prvního soudu vypustil citaci §u 200 čís. 3 ex. ř., neboť exekuce nebyla zrušena, jak tento zákonný předpis předpokládá, proto že vymáhající věřitel ustoupil od pokračování v exekuci, nýbrž proto, že nebyla učiněna při dražbě žádná nabídka, tedy dle §u 151 ex. ř. po případě §u 188 poslední odstavec ex. ř. Nelze však souhlasiti s rekursním soudem, že nemovitost dlužníkova není venkovským statkem dle §u 151 ex. ř., a že proto může býti dána znovu do dražby před uplynutím šesti měsíců. Pojem venkovského statku byl exekučním řádem převzat z § 231 obč. zák. a jest zajisté širším, než pojem obyčejné hospodářské usedlosti, která se jím nejčastěji rozumí. Tomu-li tak, nelze si představiti realitu, na kterou by název »venkovský statek« tak vhodně dopadal, jako na obyčejný venkovský mlýn s pilou, jakým jest dle popisu v odhadním protokole mlýn dlužníkův. Není mlýnem obchodním, jest poháněn pouze vodní silou a jest se soběstačným polním hospodářstvím o více než 11 ha vlastních pozemků hospodářským celkem. Pouhá okolnost, že na mlýn s vodní silou a zařízením připadá z celkové odhadni ceny 284125 Kč, na hospodářská stavení s pozemky a příslušenstvím jenom 82058 Kč 46 h, nezbavuje mlýn ještě právní povahy venkovského statku a nečiní jej domem ve smyslu §u 231 obč. zák. a § 151 ex. ř. Jinak by ovšem bylo, kdyby šlo o mlýn obchodní, při němž přikatastrované pozemky a jejich cena by měly význam jen podřízený. Jelikož dlužníkův mlýn takovým mlýnem není, nutno na něj vztahovati předpis třetího odstavce §u 151 ex. ř., že u venkovských statků a pozemků nelze učiniti návrh o nové zavedení dražebního řízení před půl rokem ode dne bezvýsledného dražebního roku, a bylo rozhodnouti, jak se stalo.
Citace:
č. 4398. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 664-665.