Čís. 14384.
Nelze žalovati na vrácení částky, kterou složila jedna ze smluvních stran k zajištění svých závazků z diferenčního obchodu.
(Rozh. ze dne 17. května 1935, Rv I 1227/33.)
Žalobce sjednal se žalovaným diferenční obchody a ke krytí svých závazků z tohoto obchodního spojení složil 18000 Kč. Po rozvázání obchodního spojení domáhá se žalobce vrácení složeného vkladu a zisku, který proň je vykázán. Prvý soud žalobu zamítl. Odvolací soud vyhověl žalobě, pokud jde o vrácení složeného vkladu. Důvody: Jde o diferenční nebursovní obchody a v důsledku toho nemůže se žalobce domáhati vzhledem na předpis §§ 1270 a 1272 obč. zák. zisku z těchto obchodů, jenž představuje sázku předem nesloženou a tudíž soudně nevymožitelnou. Ohledně vkladu 18000 Kč nepadá tato skutečnost na váhu. Tento obnos neresultuje totiž z diferenční hry, nýbrž je to záloha, kterou žalobce při počátku obchodního spojení se žalovanou složil jako obvyklé krytí a počáteční vklad a která vzhledem na ziskem končící transakce zůstala dosud netknuta, takže nelze ji pokládati za sázku nebo výhru ve smyslu §§ 1271 a 1272 obč. zák. Když nyní obchodní spojení mezi stranami má býti zlikvidováno, nemůže sice žalobce soudně vymoci výplatu své výhry, avšak může žádati vrácení svého nepoužitého krytí per 18000 Kč, které není výsledkem diferenční hry a jehož vrácení nebrání ani předpis § 1174 obč. zák., neboť difereční obchody nejsou zakázány, nýbrž pouze nežalovatelny. Není důvodu, proč by tento obnos měl zůstati žalované straně, která by se tak bezdůvodně obohatila nejen zadrženým ziskem žalobcovým, nýbrž i jeho krycím vkladem, jenž jí přece nenáleží a který si chtěla osvojiti jen ke krytí ztráty utrpěné na kontě Roberta L., jež nemá se žalobcem nic společného.
Nejvyšší soud obnovil rozsudek prvého soudu.
Důvody:
Šlo vesměs o diferenční obchody a obnos 18000 Kč byl složen při zahájení obchodního spojení jako obvyklé krytí a počáteční vklad. Jde tedy jen o otázku, dlužno-li tento vklad posuzovati jako cenu sázky (hry), jež podle § 1271 obč. zák. nemůže býti soudně požadována. Z ustanovení §§ 1271 a 1432 obč. zák. plyne, že z takových odvážných smluv, jakými jsou Sázka a hra, nejen ten, který vyhrál, nemá práva k žalobě, nýbrž i prohrávající nemůže zpět požadovati již složenou cenu sázky. Byly-li zamýšleny a sjednány diferenční obchody a dala-li jedna ze smluvních stran k zajištění svých závazků krytí v hotovosti, nutno tento vklad označiti jako cenu sázky ve smyslu § 1271 obč. zák., neboť složitel dává jasně na jevo, že chce tento obnos při hře riskovati, že jej dává jako vklad do hry. Již z tohoto důvodu byl nárok na vrácení vkladu 18000 Kč nežalovatelný a netřeba proto uvažovati o tom, měl-li žalobce právo požadovati zpět onen vklad s hlediska § 1174 obč. zák.