Č. 5444.


Učitelstvo. — Administrativní řízení (Podk.Rus) : * O žádostech za trvalé ustanovení na státních školách národních na Podk. Rusi podle § 1 vl. nař. z 29. listopadu 1923 č. 226 Sb., jakož i o žádostech za pensionování osob učitelských zmíněných v § 8 cit. nař., jest podle § 5 tohoto nařízení i na Podk. Rusi příslušným rozhodovati toliko ministerstvo školství a národní osvěty v Praze.
(Nález ze dne 2. března 1926 č. 4231).
Prejudikatura: Boh. 5054 a 5306 adm.
Věc: Piroška K. ve Vel. K. (adv. Dr. B. Mautner z Prahy) proti civilní správě Podkarpatské Rusi (školskému referátu) v Užhorodě o definitivní ustanovení.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: St-lka byla dekretem býv. uh. min. vyuč. ze 17. února 1906 jmenována učitelkou na stát. elementární škole v B. Obec ta leží nyní na území státu rumunského. Dekretem škol. inspektorátu ve S. ze 17. dubna 1919 byla st-lka přidělena službou na stát. elementární školu ve S., kdež působila až do převzetí školy čsl. úřady. Žádostí ze 7. února 1924 domáhala se st-lka toho, aby ve smyslu nař. z 29. listopadu 1923 č. 226 Sb. byla převzata do služeb státu čsl., po případě aby jí byla vyměřena pense a poukázány akt. požitky až do dne pensionování. Nař. rozhodnutím žal. úřad tuto žádost zamítl z důvodu, že vl. nař. 226 ex 1923 se st-lky netýká, poněvadž st-lka nebyla uh. min-em definitivně ustanovena na stát. národní škole, nalézající se na území Podk. Rusi (obec B. je na území Rumunska) a její dočasné přidělení službou ve S., vyslovené jen školským inspektorátem ve S., nemá zákonné moci.
Jednaje o stížnosti do rozhodnutí toho podané, musil nss především z moci úřední zkoumati, zdali nař. rozhodnutí bylo vydáno úřadem k tomu příslušným.
Žal. úřad opřel nař. rozhodnutí o předpisy vl. nař. č. 226 ex 1923, z nichž v daném případě vzhledem k petitu žádosti st-lčiny přichází v úvahu ustanovení § 1 a 8. V obou těchto případech jest však rozhodování vyhrazeno ústřednímu úřadu v § 5 blíže označenému. Z obsahu tohoto § jde na jevo, že trvale ustanoviti nebo pensionovati st-lku by mohlo jedině min. škol., t. j. ústřední úřad v Praze, do jehož oboru státní obecná škola v V. patří. Ježto tedy opatření podle § 5 cit. vl. nař. je právní normou vyhrazeno v konkrétním případě min. škol., nebyl žal. úřad oprávněn, aby o nárocích st-lčiných rozhodoval. Učinil-li tak, porušil zákon a je jeho rozhodnutí zmatečné. Na tom nic nemění, že chtěl snad konečné rozhodnutí vyhraditi min. škol., neboť sám, zamítnuv st-lčinu žádost za přijetí resp. pensionování, učinil opatření jmenovanému min-u právní normou vyhrazené. (Srovnej nález nss-u Boh. 5054 adm.).
Musil proto nss zrušiti nař. rozhodnutí podle § 7 zák. o ss, aniž bylo třeba zabývati se meritorními námitkami stížnosti.
Citace:
č. 5444. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/1, s. 502-503.