NPD documents search: Váž. civ., 21 (1939)

Čís. 5217.

Jde o přečin zlehčování ve smyslu § 27 zák. čís. 111/27 Sb. z. a n., tvrdí-li vinník o určitém podniku, že v něm kupující musí na všechno dopláceti a že se v něm lije do soli voda.
(Rozh. ze dne 6. února 1935, Zm IV 463/34.)
Nejvyšší soud, přezkoumav trestní věc proti J. Z., obžalované pro přečin zlehčování podle § 27 zákona čís. 111/1927 sb. z. a n., na základě veřejného líčení následkem zmateční stížnosti soukromého žalobce vynesl rozsudek, jímž vyhověl zmateční stížnosti a z důvodu zmatečnosti uvedeného pod bodem 1 a) § 385 tr. ř. zrušit podle 1. odstavce § 33 por. nov. rozsudek vrchního soudu a uznal obžalovanou J. Z. vinnou přečinem zlehčování podle § 27 zákona čís. 111/1927 sb. z. a n.
Z důvodů:
Odvolací soud, přijav za správný skutkový stav, jak byl zjištěn soudem první stolice, a podle něhož obžalovaná se počátkem měsíce února 1933 před V. H. a V. Š. vyjádřila, že v potravním družstvu v Ž. musejí kupující na všechno dopláceti, a že tam do soli lijí vodu, zrušil k odvolání obžalované, podanému z důvodu věcné zmatečnosti podle bodu 1 a) § 385 tr. ř., odsuzující rozsudek soudu první stolice a zprostil obžalovanou podle 1. bodu § 326 tr. ř. obžaloby s odůvodněním, že zjištěný čin obžalované netvoří skutkovou podstatu trestného činu, poněvadž zažalované tvrzení obžalované je podle zkušeností ve styku obchodníků se zákazníky zejména v dědinách, tak obvyklé, že mu nikdo nevěří a nemá žádného vlivu na zákazníky, tím méně, poněvadž bez nejmenší těžkosti se může každý přesvědčiti o tom, zda tvrzení je pravdivé nebo ne, — a proto že není inkriminované tvrzení obžalované způsobilým poškoditi podnik soukromého žalobce.
Tento rozsudek právem napadá soukromý žalobce zmateční stížností z důvodů věcné zmatečnosti podle bodu 1 a) § 385 tr. ř. výtkou, že právní náhled vrchního soudu jest mylný. Jest třeba především uvážiti, že obžalovaná učinila závadné výroky před spotřebiteli právě z té obce, ve které má žalující potravní družstvo svůj podnik, že podle zkušenosti se podobné zprávy na venkově lehce rozšíří a že při povaze venkovského lidu snadno dojdou víry a mohou tak vzbuditi nedůvěru k obchodnímu podniku, o němž byly šířeny. Závadné nepravdivé výroky obžalované byly proto způsobilé k tomu, aby poškodily podnik soukromého žalobce, čehož si obžalovaná musela býti též vědoma. Mýlil se tedy odvolací soud, když z důvodů výše zmíněných vynesl zprošťující rozsudek. Proto nejvyšší soud vyhověl zmateční stížnosti a zrušiv napadený rozsudek z vytýkaného důvodu zmatečnosti, rozhodl, jak je ve výrokové části uvedeno.

Citace:

Čís. 9793. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 515-516.