Č. 2465.

Samospráva obecní. — Administrativní řízení: I finanční novela obecní č. 329/1921 poskytuje vyšším samosprávným úřadům dozorčí moc vůči obci jen v určitých přesně vyměřených směrech; neposkytuje jim však všeobecně právo, aby z moci dozorci mohly rušiti všeliká nezákonná usnesení orgánů obecních týkající se obecního hospodářství.
(Nález ze dne 8. června 1923 č. 5897).
Věc: Obec S. a spol. (adv. Dr. Jos. Čížek z Náchoda) proti zemskému správnímu výboru v Praze o stavbu obecní silnice.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Obecní zastupitelstvo ve St. usneslo se dne 27. září 1921 k návrhu obecní rady, aby vystavěna byla v obci nová obecní silnice
a zmocnilo obecní radu, aby vykonala předběžné práce, jako vyměření a výkup potřebných pozemků. Odvolání Vincence K. a několika jiných občanů, podané přímo u osk dne 11. listopadu a došlé na obecní úřad 18. listopadu, bylo osk-í jako opožděné odmítnuto. K dalšímu odvolání zsv nař. rozhodnutím zrušil rozhodnutí osk i usnesení ob. zastupitelstva z 27. září 1921 s odůvodněním, že toto usnesení bylo ve smyslu § 10, odst. 1 a 3 zákona z 12. srpna 1921 č. 329 Sb. neplatné a nesmělo býti provedeno, ježto obecní zastupitelstvo nezabezpečilo současně úhradu nákladu ze stavbou silnice spojeného, osk-i bylo pak z úřední povinnosti, i když odvolání bylo opožděné, k této nullitě hleděti.
O stížnosti, kterou do rozhodnutí toho podávají obec St. a svým jménem Ferdinand B. a Jan S., nss uvážil:
Žal. úřad přiznává, že odvolání Vincence K. a spol. z usnesení ob. zastupitelstva podáno bylo opožděně, a že tedy jmenovaní postup instanční promeškali. Zrušuje-li tedy přes to k další jich stížnosti usnesení toto, nečiní tak jako instance, nýbrž z moci dozorčí.
Tímto výrokem dotýká se žal. úřad samosprávy obce. Je tedy ovšem obec legitimována, aby se stížností u tohoto soudu dovolávala ochrany, má-li za to, že se tak děje nezákonně. Naproti tomu nelze přiznati legitimaci k stížnosti oběma dalším st-lům, kteří jako občané nejsou povoláni hájiti práv obce, a porušení nějakých svých subjektivních práv (§ 2 zák. o ss) tvrditi nemohou a netvrdí.
K stížnosti obce bylo soudu řešiti jedinou spornou otázku, byl-li zsv oprávněn z moci dozorčí rušiti usnesení ob. zastupitelstva z 27. září 1921 o stavbě silnice. Odpověď na tuto otázku zní záporně.
Obecní zřízení dává nadřízeným orgánům samosprávným dozorčí moc nad obcemi jen pokud jde o neztenčené zachování kmenového majetku obce (§ 96. ob. zříz.); také fin. novela z 12. srpna 1921 č. 329 Sb. — i když by se připustilo, že lze tohoto zákona na daný případ použíti, kteroužto otázkou netřeba se zabývati, — zná dozorčí oprávnění vyšších samosprávných úřadů jenom v určitých směrech, přesně vymezených, — o jaké tu nejde — neposkytuje jim však generelně oprávnění, aby všeliká nezákonná usnesení orgánů obecních, jež se týkají hospodářství obecního, i mimo řádný pořad instancí z moci dozorčí rušily.
Ježto tedy pro takové všeobecné dozorčí právo vyšších samosprávných úřadů není zákonného podkladu, a nař. rozhodnutí nemůže se opříti ani o žádný z oněch specielních předpisů, které úřadům oněm dávají oprávnění rušiti usnesení obecních orgánů z moci úřední, bylo rozhodnutí to jako nezákonné zrušiti.

Citace:

č. 2465. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/2, s. 231-232.