Čís. 16568.Nebyl-li zároveň vymíněn zákaz zcizení, není čekatelské právo zapsané do pozemkové knihy na závadu zcizení nemovitosti, zatížené tímto omezením, její nabyvatel může však nabýti nemovitosti jen s omezením vyplývajícím z knihovně vyznačeného čekatelského práva a lze i proti němu vésti exekuci nuceným zřízením práva zástavního jen s omezením, že se tento vklad netýká čekatelského práva.(Rozh. ze dne 15. prosince 1937, R I 1397/37.)Srov. rozh. č. 4100, 8015, 11227 Sb. n. s. Na usedlosti zapsané ve vložce č. 22 v K. bylo pod datem 24. července 1919 podle snímku notářského spisu ze dne 9. července 1919 vloženo právo vlastnické pro Jiřího a Marii P-ovy rovným dílem a zároveň poznamenán závazek odevzdati usedlost svého času buď za živa, nebo pro případ smrti jednomu manželskému dítěti Jiřího a Marie P-ových. Pod datem 8. listopadu 1929 bylo podle odevzdací listiny okresního soudu v N. ze dine 18. července 1929, D 266/27, vloženo právo vlastnické pro Jiřího P-a na ideální polovici po Marii P-ové a zároveň bylo vloženo podle notářského spisu ze dne 1. února 1929 právo vlastnické k ideální polovici usedlosti pro druhou manželku Jiřího P-a Emilii P-ovou, která podle tohoto notářského spisu vzala výslovně na vědomí shora uvedený závazek ve prospěch substitučních práv nezletilých Aloisa a Marie P-ových. Vymáhající věřitelé navrhli, aby jim podle vykonatelného rozsudku byla proti povinné Emilii P. povolena k vymožení pohledávky 3180 Kč s příslušenstvím exekuce nuceným zřízením práva zástavního jeho vkladem na ideální polovici usedlosti patřící Emilii P-ové. Exekuční soud vyhověl návrhu bez jakéhokoliv omezení. Rekursní soud k rekursu povinné změnil napadené usnesení tak, že povolil navržený vklad s doložkou »bez újmy fideikomisární substituce ve prospěch jednoho z manželských dětí Jiřího a Marie P-ových.«Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu vymáhajících věřitelů.Důvody:Dovolací stěžovatelé uplatňují, že sice povolení vkladu vlastnického práva podle notářského spisu ze dne 1. února 1929 na ideální polovici usedlosti ve prospěch Emilie P-ové nebylo vzhledem na omezení shora uvedenou fideikomisární substitucí přípustné a nestalo se právem, když však přes to byl vklad práva vlastnického pro Emili P-ovou bez všeho omezení povolen a proveden, aniž bylo tomu včas odporováno, takže se stal pravoplatným, může býti pro jejich pohledávku vloženo na tuto ideální polovici nucené právo zástavní bez jakéhokoliv omezení. Tento názor je mylný. Omezení vlastnictví čekatelským právem manželských dětí Jiřího a Marie P-ových vázne na celé usedlosti a zatěžuje proto i ideální polovici povinné Emilie P-ové, která jí později od Jiřího P-a zcizením nabyla. Čekatelské právo, vložené do pozemkové knihy, není-li zároveň vymíněn zákaz zcizení, není na závadu zcizení nemovitosti, zatížené tímto omezením; právo ke zcizení přísluší vlastníku nemovitosti, tímto věcným právem zatížené, právě proto, že knihovní poznámkou čekatelského práva se nárok čekatelů, aby byla jednomu z nich odstoupena v určenou dobu nemovitost do vlastnictví, stává věcně účinným i proti každému pozdějšímu nabyvateli, jenž nemovitosti může nabýti jen s omezeními onoho knihovně vyznačeného závazku (rozh. č. 4100 Sb. n. s.). Poněvadž jest tedy i ideální polovice usedlosti, připsaná vlastnicky povinné Emilii P-ové zatížena čekatelským právem, které jest posuzovati obdobně jako fideikomisární substituici ve prospěch jednoho z manželských dítek Jiřího a Marie P-ových, může býti nucené zřízení práva zástavního povoleno jen s omezením, že se vklad ten děje bez újmy jejich substitučních práv (rozh. č. 8015 a 11227 Sb. n. s.).