Č. 5057.


Samospráva obecní. — Řízení před nss-em: I. * Ke ztrátě mandátu dle § 10, odst. 5 č. 4 ob. řádu vol. ve znění novely jest zapotřebí vyloučení ze strany. Vyloučení z volební skupiny samo o sobě nestačí. — II. * Do rozhodnutí, že nenastala ztráta mandátu podle § 10, odst. 5 č. 4 cit. vol. řádu, nemá právo stěžovati si ani jednotlivý volič, ani náhradník, který by podle svého pořadí byl povolán nastoupiti za dotčeného člena obecního zastupitelstva.
(Nález ze dne 26. října 1925 č. 18767.)
Věc: Čeněk V. a spol. v Ch. proti zemské správě politické v Praze o zbavení členství v obecním zastupitelstvu. Výrok: Stížnost, pokud byla podána Čeňkem V., se zamítá jako bezdůvodná; jinak se stížnost odmítá jako nepřípustná.
Důvody: Politická expostiura ve Vlašimi vydala výměr z 23. října 1923 tohoto znění: »Při volbě ob. zastupitelstva v Ch. konané dne 16. září 1923 byl František D. zvolen členem ob. zast. jakožto kandidát volební skupiny hospodářské v Ch. Zmocněnec této skupiny sdělil sem přípisem ze 14. října 1923, spolupodepsaným ještě dvěma zástupci zmíněné skupiny, že oznámili Františku D. již písemně, že jej vylučují ze strany. Poněvadž dle bodu 4. § 10 řádu volení v obcích z 31. ledna 1919 č. 75 Sb. ve znění novely ze 14. července 1922 č. 253 Sb. pozbývá se členství v ob. zastupitesltvu vyloučením ze strany, na jejíž jméno zněla volební skupina, která zvoleného kandidovala, rozhoduje úřad dohlédací dle posledního odstavce téhož výše cit. §u, že František D. pozbyl členství v ob. zastupitelstvu. Nabude-li tento výnos moci práva, nastoupí na místo něho jako člen ob. zastupitelstva Bedřich K.«
K odvolání Františka D. zrušila zsp nař. roznodnutím tento výměr, poněvadž volební skupinu, která Františka D. do ob. zast. kandidovala, nelze pokládati za stranu dle § 10 ob. ř. vol., neboť není organisována, nemajíc ani statutu, ani orgánů ji zastupujících, a tudíž nelze ani přezkoumati, jak se nabývá a pozbývá členství v této skupině, zejména zda vyloučení jest přípustné a zda se stalo pravoplatně. Ohledně osob zvolených na takovou kandidátní listinu nelze použíti § 10, odst. 4. ob. ř. vol.
Do tohoto rozhodnutí podali stížnost Čeněk V. jako zmocněnec strany, pak Josef F. a Bedřich K.
O stížnosti té uvažoval nss takto:
Výrok úřadu o ztrátě mandátu v ob. zast., radě a komisích vydaný na základě bodu 4. § 10 ob. ř. vol. ve znění novely může se již dle povahy své dotknouti pouze práv strany, která člena ob. zast. zvoleného z její kand. listiny vyloučila, a pak vyloučeného. Tím jest také dána hranice pro legitimaci ke stížnosti, jež do rozhodnutí vydaného dle § 10 ob. ř. vol. jest přípustná, jakož i pro legitimaci ke stížnosti na nss.
Dle toho nelze přiznati legitimaci Bedřichu K. a Josefu F., kteří nejsou zmocněnci strany a ani netvrdí, že by bylo do jejich práv subjektivních nař. rozhodnutím nějak zasaženo.
Že byl Bedřich K. označen jako nástupce mandátu zbaveného Františka D. pro případ, že rozhodnutí o zbavení mandátu nabude moci práva, nepropůjčilo Bedřichu K. ještě žádný právní nárok, a stav jest právě takový, jako kdyby býval dozorčí úřad I. stolice s označením náhradníka posečkal až po pravomoci výroku o ztrátě mandátu. Jestiť přirozenou konsekvencí výroku o pozbytí členství v ob. zastupitelstvu, radě a komisích, že na uprázdněme místo musí býti povolán náhradník. Tato konsekvence však nepropůjčuje náhradníku, který podle výsledků řízení buď bude nebo nebude povolán na uprázdněný mandát, postavení strany v řízení o ztrátě mandátu.
Jeví se tedy stížnost, pokud byla podána Bedřichem K. a Josefem F. nepřípustnou.
Naproti tomu není nepřípustnou stížnost Čeňka V., který ji podává nikoliv za svou osobu, nýbrž jako representant sdružení voličů, o němž tvrdí, že jest stranou, kdežto úřad jí tento charakter upřel. Ale ani jeho stížnost nebyla shledána důvodnou.
§ 10 ob. ř. vol. v odst. 5. bodu 4. ustanovuje, že se členství v ob. zastupitelstvu, radě a komisích pozbývá vystoupením nebo vyloučením ze strany, na jejíž jméno zněla volební skupina, která zvoleného kandidovala. Zákon rozeznává zde jasně a způsobem všechnu pochybnost vylučujícím mezii »stranou« a »volební skupinou« a vychází z předpokladu, že k volbě předložila kandidátní listinu »volební skupina« označená jménem určité »strany«. Důvodem ztráty mandátu pak ustanovuje zákon nikoliv vyloučení z volební skupiny, nýbrž vyloučení ze strany, a sice z oné strany, na jejíž jméno zněla volební skupina. Zákon tu zřejmě subordinuje volební skupinu oné straně, po níž jest volební skupina pojmenována, a jen s vyloučením ze svazku oné nadřaděné strany spojuje ztrátu mandátu.
V daném případě jde o osobu zvolenou z kandidátní listiny »volebni skupeny hospodářské v Ch.« Dle obsahu správních spisů vyjádřil se st-l jako zástupce skupiny této s jedním ještě zástupcem jejím při výslechu dne 16. února 1924, že »hospodářská skupina jest pouze soubor voličů sloučivších se za účelem postavení kandidátní listiny pro volbu ob. zast. v Ch. 16. září 1923«. Z toho plyne, že za touto skupinou nestála žádná strana a že tato volební skupina nezněla na jméno nějaké strany. Proto nemohl František D. býti vyloučen ze strany, která neexistovala, a byť by i býval vyloučen z volební skupiny, z jejíž kandidátní listiny byl zvolen, nenahrazuje toto vyloučení nikterak vyloučení ze strany, která zákon stanoví jako postulát pro zbavení členství v ob. zastupitelstvu. Nedošlo-li tudíž k vyloučení Františka D. ze strany, nenastal důvod pro zbavení jeho členství v ob. zastupitelstvu a srovnává se tudíž úplně se zákonem, když žal. úřad zrušil výrok dohlédacího úřadu zbavující Františka D. členství toho.
Citace:
č. 5057. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 7/2, s. 396-398.