Čís. 4233.


Zákon mluví v § 187 tr. zák. o »soudu« vůbec, všeobecné, bez bližšího označení neb omezení co do oboru působnosti; v zákoně není podkladu pro názor, že slovem soud jsou tu míněna jen ta oddělení a ony orgány soudu, jež jsou povolány k trestnímu stíhání.
Přednosta soudu, revidující věci doličné, jest »soudem nebo jinou vrchností« ve smyslu § 187 tr. zák.

(Rozh. ze dne 12. srpna 1931, Zm I 617/30.) Nejvyšší soud jako soud zřiišovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku krajského soudu v Chrudimi ze dne 9. května 1930, pokud jím byl stěžovatel uznán vinným přestupkem zpronevěry podle §§ 181, 461 tr. zák., mimo jiné z těchto
důvodů:
Námitka uplatňovaná s hlediska zmatku čís. 9 b) § 281 tr. ř., že se obžalovaný stal beztrestným podle § 187 tr. zák. — aspoň ohledně pistole »Steyer« proto, že ji dodatečně vrátil vojenské správě, a to ještě dříve, než bylo proti němu zahájeno trestní řízení, — neobstojí. Rozsudek sice nemá výrok o beztrestnosti obžalovaného z důvodu náhrady škody z účinné lítosti podle § 187 tr. zák., ale zjišťuje okolnosti, které by pro tuto otázku přicházely v úvahu, jednak, že si obžalovaný bezprávně přivlastnil a tím zpronevěřil pistoli »Steyer«, kterou měl podle soudcova rozkazu z 10. května 1928 zaslati vojenské hospodářské správě, neučinil tak a soudci nepravdivě tvrdil, že ji zaslal; jednak že při revisi ze dne 28. června 1929 vyšla tato zpronevěra na jevo a o činu obžalovaného nabyl vědomosti přednosta soudu, revisi provádějící. Marně se snaží zmateční stížnost dokázati, že přednostu soudu, revidujícího věci doličné, nelze pokládati za »soud nebo jinou vrchnost« ve smyslu § 187 tr. zák. Zákon tu totiž mluví o »soudu« vůbec, všeobecně, bez bližšího označení neb omezení co do oboru působnosti. Není proto v zákoně pod¬ kladu pro názor, že slovem »soud« jsou míněna jen ta oddělení a ony orgány soudu, které jsou povolány k trestnímu stíhání. Představujeť soud, ať vykonává tu či onu soudní pravomoc, jednotný veřejný úřad, který je na venek představován přednostou soudu. Podle § 25 zák. o org. soudu jest přednosta soudu oprávněn vykonávati veškerou pravomoc okresnímu soudu přidělenou, tedy i trestní, a to vedle všeobecného služebního dozoru, jest tedy oprávněn a zároveň i povinen přijímati trestní oznámení a dávati podnět k zavedení trestního řízení pro trestné činy, které dojdou k jeho vědomosti, ať jakýmkoliv způsobem. Z toho plyne, že i v souzeném případě nešlo jen o administrativního představeného soudu, když přednosta okresního soudu, vykonávaje revisi, zjistil trestný čin obžalovaného. Odeslal-li tudíž, jak rozsudek zjišťuje, obžalovaný pistoli »Steyer« vojenské správě teprve 10. července 1929, tedy 12 dní po tom, kdy se přednosta soudu — tedy soud ve smyslu § 187 tr. zák. — dověděl o jeho činu, nenahradil včas celou škodu z trestního činu, a nestal se beztrestným podle § 187 tr. zák., třebaže trestní udání o činu došlo státnímu zastupitelství teprve 15. července 1929.
Citace:
Čís. 4233. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1932, svazek/ročník 13, s. 388-389.