Authors:
= Váž. tr., 4 (1922)
PDF

Čís. 1000.


Předražovaní (zákon ze dne 17. října 1919, čís. 568 sb. z. a n.).
Byl-li mezi stranami ujednán kup dobytčete chovného, dlužno pro posuzování přemrštěnosti ceny vzíti za základ směrné ceny pro dobytek chovný, nikoliv pro dobytek jatečný, třebas skutečně šlo o dobytče jatečně a prodatel v tomto směru kupitele podvedl.
(Rozh. ze dne 13. listopadu 1922, Kr I 1182/21.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po ústním líčení zmateční stížnosti obžalovaného do rozsudku lichevního soudu při krajském soudě v České Lípě ze dne 24. srpna 1921, jímž byl stěžovatel uznán vinným přečinem dle § 7 čís. 3 zákona ze dne 17. října 1919, čís. 568 sb. z. a n., zrušil napadený rozsudek a vrátil věc prvému soudu, by ji znovu projednal a rozhodl.
Důvody:
Zmateční stížnost obžalovaného, napadající rozsudek z důvodů § 281 č. 9 a) tr. ř. jest odůvodněna. Soud nalézací zjišťuje, že mezi stranami ujednán byl kup telete jako telete chovného, že prodané tele, jak obžalovanému předem bylo známo, k chovu vůbec bylo nezpůsobilé, a že je prodal za vyšší cenu 13 K 50 h jako tele chovné jen, by využil nezkušenosti Marie B-ové a ji ošidil. Než takový způsob obchodu neděje se, jak předpokládá § 7 lichevního zákona, u využívání mimořádných poměrů válkou vyvolaných, nýbrž využíváním nevědomosti kupitelky, tedy způsobem podvodným, spadajícím pod všeobecný trestní zákonník. O současném využití mimořádných poměrů válkou přivoděných ve smyslu § 7 lichev. zákona mohla by jen tehdy po případě býti řeč, kdyby cena, za tele požadovaná, i tehdy byla zřejmě přemrštěnou, kdyby bylo skutečně šlo o tele chovné. Soud nalézací zjistil však v rozsudku zřejmou přemrštěnost ceny požadované, porovnávaje tuto cenu s cenou stanovenou nařízením ze dne 25. června 1920, čís. 415 sb. z. a n. pro dobytek jatečný, a jen tak dospěl k výsledku, že požadována byla cena zřejmě přemrštěná u využívání mimořádných poměrů válkou vyvolaných. S otázkou poměru ceny požadované k cenám telat chovných vůbec se nezabýval. Stanovisko soudu lichevního jest proto právně pochybené. Jelikož však skutková zjištění rozsudku nepřipouštějí, by soud zrušovací ve věci samé ihned mohl rozhodnouti, bylο zmateční stížnosti obžalovaného vyhověti, napadený rozsudek zrušiti a věc vrátiti soudu nalézacímu, by ji znova projednal a rozhodl.
Citace:
č. 1000. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4, s. 513-514.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).