NPD documents search: Boh. adm., 7 (1925), sv. 2

Č. 5087.

Obecní volby: * Okolnost, že zástupcem dohlédacího úřadu při volbě obecního zastupitelstva ustanovena byla osoba, která je při této volbě některou stranou kandidována, zakládá vadu, která za předpokladů § 56 vol. ř. odůvodňuje zrušení volby.
(Nález ze dne 6. listopadu 1925 č. 20714).
Věc: Josef P. o spol. v B. proti zemské správě politické v Praze o volbu obecního zastupitelstva.
Výrok: Nař. rozhodnuttí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody: Proti volbě ob. zastupitelstva v B.. provedené dne 16. září 1923, podali st-lé námitky, v nichž uplatňovali jako důvod pro zrušení volby, že zástupce dohlédacího úřadu k volbě vyslaný, byl k této funkci nezpůsobilý a jako kandidát jedné z obou volebních stran předpojatý. Odůvodňujíce výtku nezpůsobilosti a podjatosti, uvedly námitky určité počiny a opomenutí zástupce dohlédacího úřadu během volby, a to zejména: 1) že nepoučil volební komisi o jejích povinnostech, 2) že stejně jako češti členové volební komise odmítl návrh německých členů, aby prováděna byla kontrola, mají-li všichni voliči kandidátní listiny neškrtané nebo neoznačené; 3) že stejně jako čeští členové volební komise protestoval proti tomu, aby vkládání hlasovacích lístků do obálek se dělo v odděleném prostoru, a navrhoval, aby se tak dalo před volební místnosti: 4) že znemožnil dodatečnou kontrolu odložených nepoužitých kandidátních listin, nezabrániv tomu, že byly členy volební komise spáleny. Z tohoto počínání zástupce dohlédacího úřadu — tak praví námitky dále — vzniklo podezřem, že bylo působeno na voliče, aby škrtli ještě před volbou německou kandidátní listinu, jak se o to skutečně stal pokus v rodině Ferdinanda R., a že zjištění toho při volbě mělo býti zabráněno; podezření sesíleno bylo tím, že ve volební urně byl nalezen jeden hlasovací lístek škrtnutý. Zjištění, zdali snad nebylo více hlasovacích lístků škrtnuto, stalo se nemožným, když byly odložené lístky ještě před skončením volby spáleny.
Žal. úřad zamítl námitky z těchto důvodů: Námitka, že zástupce dohlédacího úřadu nebyl jako kandidát české strany nestranným, je bezdůvodnou a nerozhodnou, ježto on jen dozírá nad správným prováděním volby, sám však nerozhoduje. V námitkách není uveden žádný případ porušení nestrannosti zástupcem dohlédacího úřadu. Bylo zjištěno, že tři členové volební komise zjišťovali dotazem u voličů, mají-li všechny kandidátní listiny. Okolnost, že mezi odevzdanými hlasovacími lístky nalezen byl jeden lístek skupiny »Bund der Landwirte« škrtnutý, je nerozhodnou, ježto jeden hlas neměl vliv na výsledek volby, a není vyloučeno, že škrtl ho volič sám pii volbě. Spálení odložených lístků nemohlo míti vliv na výsledek volby, ježto stalo se tak po skončeném řízení a za souhlasu komise. Z případů, uvedených v námitkách ohledně působeni na voliče před volbou nelze souditi, že byla vážně porušena svoboda nebo čistota volby, neboť při volbě se mohl volič rozhodnouti dle volného přesvědčení. Pokud jde o způsobilost volební místnosti, nebyly uvedeny určité okolnosti o tom, že by nedostatečnou místností byla porušena možnost provedení volby a že se voličům její výkon zamezil.
Porovná-li se toto odůvodnění nař. rozhodnutí s obsahem námitek, vychází na jevo, že žal. úřad nevystihl správně jejich obsah Námitky uplatňujíce vadnost volebního řízení nedostatkem způsobilosti a nepředpojatosti zástupce dohlédacího úřadu, vyplývající již z toho, že byl kandidátem jedné z obou volebních stran, dokazovaly to fakty, v námitkách tvrzenými. Žal. úřad se omezil na výrok, že námitka stranickosti onoho zástupce jest bezdůvodnou a nerozhodnou, poněvadž mu při volbě přísluší jer funkce dozorčí, nikoli však rozlodovací, podotýkaje dále, že v námitkách není uveden žádný případ porušení nestrannosti tímto zástupcem.
Nss nemohl přisvědčiti názoru žal. úřadu, že by kandidát některé z volebních stran mohl býti zároveň zástupcem dohlédacího úřadu při volbě. Neboť byť i nebylo positivního předpisu o tom, jaké vlastnosti má míti zástupce dohlédacího úřadu, nelze přec pochybovati o tom, že musí býti k této funkci způsobilý. K požadavkům způsobilosti patří i nepředpojatost, jež jest samozřejmým postulátem u úřadu, který nad provedením volby dozírá (§ 69 vol. řádu) a která proto se nesmí nedostávati ani osobě, tímto úřadem k volbě vyslané, jíž rovněž náleží dozor nad správným prováděním volby (§ 35). Máť tento zástupce podle své funkce povinnost i právo, aby předsevzal vše, čeho je k řádnému plnění jeho úkolu třeba; jemu náleží, aby působil k tomu, aby vol. komise jednak a rozhodovala přesně podle zákona, a v tomto smyslu je mu svěřen dohled nad voleb, komisí, třeba by v ní sám neměl účasti na hlasování a rozhodování. Pro vol. komisi jest dán v § 32 posl. odst. vol. řádu zákaz, že v obcích přes 10000 obyvatelů kandidáti nemohou býti jejími členy. Proč zákaz ten jest obmezen jen na větší obce, vysvětluje zpráva ústavního výboru o předloze řádu volení do obcí (č. tisku 302/1919), jež praví: »Zásada, že kandidáti nemohou býti členy volební komise, měla by platiti pro všechny obce, avšak v menších obcích by půsebilo obtíže obsaditi schopnými silami volební komisi, když jistě nejčilejší a nejschopnější osoby budou kandidáty«. Z toho je patrno, že zákonodárce zásadně pokládá členství ve vol. komisi za neslučitelné s ucházením se o mandát v ob. zastupitelstvu. Nese-li se vůle zákonodárcova tímto směrem, pak nelze souditi, že by k výkonu úředního dohledu při volbě chtěl připustiti toho, kdo jako kandidát jedné z vol. stran má osobní zájem na výsledku volby.
Z této úvahy došel nss k závěru, že zástupcem dohlédacího úřadu při volbě nemůže býti kandidát některé z volebních stran při volbě vystupujících, a že jest vadou vol. řízení, stalo-li se tak přece. Po rozumu § 56 vol. řádu ovšem i takováto vada může míti zrušení voleb v zápětí jen tenkrát, mohla-li míti vliv na výsledek voleb.
Že v daném případě tento vliv míti mohla, dovozovaly námitky poukazem na počiny zástupce dohlédacího úřadu, uvádějíce, že jeho zákroku přičítati jest nezákonný postup při volbě, tak zejména nepřipuštění kontroly kandidátních listin, v § 38 vol. řádu žádané. O tom, že jest povinností vol. komise, aby se u každého voliče přesvědčila o tom, má-li hlasovací lístky neškrtané a neoznačené, nemůže býti při jasném znění § 38 pochyb. Rovněž ne o tom. že této povinnosti neni vyhověno pouhým dotazem voličů, mají-li všechny kandidátní listiny. Pak ovšem námitky skutečně uplatňovaly porušení zákona zástupcem dohlédacího úřadu, označujíce to jako důkaz nezpúsobilosti a podjatosti tohoto zástupce Proto jest v rozporu se spisy tvrzení nař. rozhodnutí, že námitky neuvádějí žádný případ porušení nestranncsti zástupcem dohlédacího úřadu.
Žal. úřad i ve svém rozhodnutí ovšem uvádí, že jeden škrtnutý hlasovací líctek, jenž byl odevzdán, nemohl míti podlt poměru hlasů připadnuvších kandidujícím stranám vlivu na výsledek volby, rovněž nikoliv spálení odložených kandidátních listin a případ konstatovaný v rodině R. Při tom však žal. úřad úplně přehlíží, že těmito okolnostmi byla prokazována právě jen potřeba kontroly kandidátních listin a význam vady, záležející v nedostatku její, pru výsledek voloy, jakož i nemožnost dodatečného zjištění, zda i jiní voliči (mimo onoho, jenž vložil škrtnutý lístek do urny) se nedostavil k volbě se škrtnutými lístky, když odložené lístky byly spáleny, a to — jak z protokolu ze dne 28. listopadu 1923 vychází — dvěma členy komise a nikoli, jak nař. rozhodnutí tvrdí, za. souhlasu, tedy z usnesení vol. komise.
V tom, že žal. úřad, vycházeje následkem mylného pojetí námitek z názoru, že námitky neuvedly ničeho na důkaz nesprávného jednání zástupce dohlédacího úřadu při volbě, neřešil otázku, zda zástupce ten při volbě se dopustil nezákonnosti a jaký vliv okolnost ta mohla míti na výsledek volby, spočívá podstatná vada řízení.

Citace:

č. 5087. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 7/2, s. 454-456.