Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní, 74 (1935). Praha: Právnická jednota v Praze, 706 s.
Authors:

Zpětvzetím žaloby jest zmatečnost řízení odčiněna a procesní úkony stran se staly bezúčinnými.


O žalobě o zaplacení trhové ceny za uhlí nařídil procesní soud první rok, k němuž se za žalovanou stranu dostavil správce konkursní podstaty. Žalovaný do jednání vstoupil a namítal nepřípustnost pořadu práva, což protokolem bylo zjištěno. V dalším jednání před soudem 1. stolice nabízela žalující strana důkazy o tom, že nejde o žalobu, spadající pod zákaz § 7, odst. 1 konk. ř. a ve lhůtě k pojmenování svědků o této okolnosti soudem dané vzala žalobu podáním zpět s tím, že tak činí, protože nemá procesního odpůrce.
Správce konkursní podstaty se zpětvzetím, nikoliv ale s důvodem tohoto zpětvzetí souhlasil a soud 1. stolice zpětvzetí vzal na vědomí, přisoudiv správci konkursní podstaty útraty sporu.
V důvodech svého usnesení soud 1. stolice uvedl :
»Žalobce zaplatiž žalované straně útraty sporu určené, poněvadž žalobce vzal žalobu zpět a jest zcela nerozhodno, z jakého důvodu tak učinil. Tvrdí-li žalobce, že tak učinil z toho důvodu, že nemá protistrany, pak bylo na něm, aby navrhl prohlášení řízení za zmatečné a vzájemné zdvižení nákladů, vzal-li však žalobu zpět, pak jest povinen podle § 237 c. ř. s. k náhradě útrat sporu žalovanému, při čemž na motivu žalobcovu, jenž ho ku zpětvzetí žaloby přiměl, vůbec nezáleží.«
Žalobce proti tomuto usnesení podal stížnost a soud rekursní rozhodl takto:
»Ke stížnostem prohlašuje se celé řízení, počínajíc prvním rokem, zmatečným a žaloba se odmítá. Útraty se navzájem zdvihají. Odůvodnění. Soud rekursní zjistil z konkursních spisů, že na jmění žalované vyhlášen byl před podáním žaloby konkurs, který jest dosud v běhu. Jest tudíž celé řízení, počínajíc prvním rokem, zmatečným (§ 447 č. 6 c. ř. s.), pročež rekursní soud, zjistiv tuto okolnost u příležitosti útratového rekursu žalující strany, usnesl se, jak ve výroku shora uvedeno.
Útraty byly navzájem zdviženy, ježto je obě strany spoluzavinily. Žalobce podáním nepřípustné žaloby, ač vyhlášení konkursu bylo veřejně oznámeno, a správce konkursní podstaty tím, že se pustil do sporu a neuplatňoval zmatek řízení a odmítnutí žaloby. (§ 51 c. ř. s.
K dovolacímu rekursu správce ; konkursní podstaty obnovil nejvyšší soud usnesení prvního soudu a uvedl v rozhodovacích důvodech:
»Není třeba zabývati se otázkou, o který druh žalob v § 7 konk. ř. č. 64/31 Sb. z. a n. uvedených jde, ana žaloba byla vzata podle § 237, odstavec prvý c. ř. s. zpět a podle odstavce 3 § 237 c. ř. s. se má o takové žalobě za to, jako by nebyla vznesena. Není-li tu tedy žaloby, nemůže soud z formálních důvodů žalobu odmítnouti, právě tak, jako nemůže věcně o žalobě rozhodnouti poněvadž schází předmět, o němž ať z formálních, ať z věcných důvodů by bylo rozhodovati. K nedostatku žaloby, plynoucích ať z formálních, ať z hmotně-právních předpisů nelze proto přihlížeti a musí proto zůstati nepovšimnuta i nepřípustnost pořadu práva pro zažalovaný nárok, a na zmatečnost řízení (§ 477 č. 6 c. ř. s.) bуla zpětvzetím žaloby odčiněna a procesní úkony stran se staly bezúčinné, a není proto důvodu, by byla vyřčena zmatečnost řízení podle § 478, odstavec 1 c. ř. s.
Vzal-li soud zpětvzetí žaloby na vědomí a uvědomil-li o tom obě strany, zbývalo jen rozhodnutí podle § 237, odstavec 3 c. ř. s. o útratách. Poněvadž napadené usnesení bylo tímto rozhodnutím změněno, jest nejvyššímu soudu možno řešiti otázku útrat. Prvý soud uložil právem žalující straně, by nahradila správci konkursní podstaty útraty, jenž vstoupiv do sporu, stal se jako takový na místě procesně nezpůsobilé úpadkyně stranou žalovanou, ať již jde o žalobu podle odstavce 1 nebo 2, § 7 konk. ř., a o žalobu § 7, odstavec 3 konk. ř. zřejmě nejde. Byl-li žalovanou stranou, má nárok na náhradu útrat podle § 237, odstavec 3 c. ř. s. a nelze mu vytýkán, že nepotřeboval vstupovati do sporu a že vstupem do sporu způsobil zbytečné útraty (§ 41 c. ř. s.), ježto byl k tomu podle § 79, odstavec 1 konk. ř. oprávněn.
Jinak se poukazuje na případné odůvodnění prvého soudu.«
Rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne 2. listopadu 1934 č. j. R I 1139/34.
Dr. Artur Fanta.
Citace:
Zpětvzetím žaloby jest zmatečnost řízení odčiněna a procesní úkony stran se staly bezúčinnými.. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1935, svazek/ročník 74, číslo/sešit 1, s. 50-51.