NPD documents search: Váž. civ., 12 (1930), sv. 2

Čís. 10307.

Jde o obchod distanční (čl. 347 obch. zák.), bylo-li zboží za účelem splnění kupní smlouvy spolupůsobením třetí osoby (dráhy) odesláno prodatelem kupiteli, třebaže doprava šla na účet kupitelův a třebaže bylo zboží v prodatelově bydlišti ukázáno.
Rozprodal-li kupitel téměř celou zásilku až na nepatrnou část, schválil tím zboží podle čl. 347 obch. zák.; prodatel nedopustil se protiprávního činu, z něhož by mohl kupitel dovozovati náhradní nárok.
(Rozh. ze dne 10. listopadu 1930, Rv I 1775/29).
Žalobce dodal žalovanému vagon vánočních stromků. Proti žalobnímu nároku na zaplacení zbytku kupní ceny namítl žalovaný započtením vzájemnou pohledávku z náhrady škody, (§ 932 obč. zák.), ježto dodané stromky byly méněcenné, čímž prý žalovanému ušel zisk. Žalobě bylo vyhověno soudy všech tří stolic, Nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Stromky, které dodal žalobce žalovanému, byly mu zaslány do M. z B. Jde tedy o obchod distanční po rozumu čl. 347 obch. zák., aniž záleží na tom, že kupní smlouva byla ujednána v B., neboť nerozhoduje, kde bylo uskutečněno právnické odevzdání, nýbrž rozhoduje, že zboží bylo za účelem splnění kupní smlouvy spolupůsobením třetí osoby (dráhy) odesláno žalobcem jako prodatelem žalovanému jako kupiteli a takto převedeno z moci žalobce do moci žalovaného. Nesejde ani na tom, že doprava šla na účet žalovaného, ani na tom, že zboží bylo v prodatelově bydlišti ukázáno. Podle čl. 347 obch. zák. jest kupitel povinen, ohledati zboží bez prodlení po odevzdání, pokud to lze provésti podle řádného obchodního postupu a ihned oznámiti prodateli shledané vady, jinak platí zboží za schválené, leč by šlo o vady, které při tomto ohledání na místě dodání nebyly poznatelné. Ale žalovaný oznámil vady, ač zboží došlo do M. dne 8. prosince 1927, teprve dne 19. prosince 1927, tedy opožděně. Dovolání ovšem tvrdí, že žalovaný vady vytýkal před tím ústně a že šlo o vady tajné. Než, nehledíc k tomu, že žalovaný těmito námitkami se ocitá v rozporu, nebylo v prvé stolici tvrzeno, kterého dne žalovaný vytýkal vady ústně, takže nelze posouditi, zda učinil tak včas, a nešlo ani o vady tajné, ano k poznání vad tvrzených žalovaným, že stromky, svázané po 4 až 8 kusech drátem, byly téměř bez výjimky malé a jen jednostranně a slabě ovětvené a veskrz tak méněcenné, že je žalovaný musel částečně prodati po 4—8 Kč, z části je dáti rozsekati na palivo, dozajista nebylo zapotřebí, je rozdělávati a rozestavovati. Mohl se tudíž žalovaný o jakosti zboží přesvědčiti ihned, jakmile dne 8. prosince 1927 bylo dopraveno na prodejní místo, třebas jen namátkou, a učiniti předepsané oznámení. Ale žalovaný tak neučinil, nýbrž rozprodal téměř celou zásilku až na víceméně nepatrnou část stromků a tím schválil zboží podle čl. 347 obch. zák. Z toho plyne, že žalobce smlouvu splnil a že se nedopustil protiprávního činu (porušení smlouvy), z něhož žalovaný dovozuje náhradní nárok. Že žalobce žalovanému připověděl určité vlastnosti stromků, nebylo nižšími soudy zjištěno, než podle toho, co výše uvedeno, by ani to na věci nic neměnilo. Výrok napadeného rozsudku vyhovuje zákonu a věci, třebas s jeho důvody podle toho, co výše uvedeno, nelze plně souhlasiti.

Citace:

Čís. 10307. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1930, svazek/ročník 12/2, s. 688-689.