NPD documents search: České právo, 17 (1935) - Při schůzi sborů všech notářů v obvodu notářské komory v Brně

JUDr. Jaroslav Čulík:
Stálá delegace notářských komor.

Konečně učiněn opětně krok kupředu na naší dlouhé cestě pro dosažení našich spravedlivých tužeb o dosažení pravého, a nikoliv jen fiktivního notariátu.
Dosavadní práce stavovská, o níž se dělilo 10 komor notářských, byla málo úspěšná. Bylo obtížno při různých náhledech a požadavcích jednotlivých komor dosíci jednotného názoru, a tak stávalo se, že při ministerských anketách různily se návrh a náhledy jednotlivých delegátů komor, takže ministerstvo spravedlnosti samo často nebylo si jisto, čeho si stav náš přeje, a čeho požaduje neb odmítá. Bylo pak třeba zdlouhavého vyjednávání mezi komorami, aby aspoň se zjistilo jádro toho, co tvoří naše desideria.
Zavedením stálé delegace komor, a podrobením se všech komor její usnesením, ulehčí se velice celá práce stavovská a urychlí se nadmíru celá jednání.
Proto také advokacie u nás i jinde již dávno přišla к názoru jedině správnému, že ve věcech důležitých celého stavu se týkajících, nemůže a nesmí platiti zásada, ,,čím více hlav, tím více rozumu“, nýbrž, že třeba tu jednotnosti nazírání a kondensovaného útoku, jehož všichni příslušníci bez rozdílu národnosti a politického smýšlení se zúčastní — a založila stálou delegaci.
Také notáři poučeni nedostatkem koncentrace a přítěží separatismu, dospěli к tomuto názoru, a ustavili stálou delegaci všech notářských komor jako jedinou a výhradnou representantku stavovských a notářských práv.
Musíme přiznati a s povděkem kvitovati, že šťastná myšlenka zavésti stálou delegaci ihned, a nečekati na nový notářský řád, v němž se též stanoví legálně, vzešla v hlavách našich německých kolegů, a musíme jim býti povděčni za to, že sami v sobě překonali obavu, jakoby uskutečnění myšlenky té mohlo býti na újmu jejich národnímu cítění, vzhledem na značnou většinu notářů českých a slovenských, po případě i podkarpatoruských a rusínských.
Stanovy stálé delegace byly vypracovány zvláštním za tím účelem notářským sborem pražským zvoleným komitétem, (na němž lví podíl náleží p. vicepresidentovi komory dr. Poncovi a jednateli Spolku notářů čsl. dr. Frant. Janatkovi), a stanovy tyto zaslány všem komorám, které s malými změnami je přijaly, načež schváleny byly na valné schůzi delegátů všech komor ze dne 17. listopadu 1935.
Jest nyní na nové instituci, aby se ujala chutě práce, a spojenými silami dovedla stav náš do zaslíbené země strdí a mléka, jehož se stavu našemu po 80 let nedostává, a po němž tolik touží, nikoliv ze sobeckosti, nýbrž z vyššího ideologického stanoviska, ježto každý příslušník našeho stavu musí si přáti, aby náš stát, těšící se ve středu Evropy nejvyšší pozornosti, nemusel se styděti za tak nedokonale vypěstěný a nemohoucí stav notářský, jaký zrodilo ve své pověstné polovičatosti staré Rakousko.
Úkol, který vznesen byl na Stálou delegaci, jest vskutku veliký, obtížný a nevděčný.
Budiž mi jako jejímu prvnímu předsedovi dovoleno načrtnouti v několika rysech budoucí práci její.
První a hlavní zřetel bude dlužno obrátiti na uzákonění osnovy nového notářského řádu, jenž byl již tolikráte prodebatován a devětkráte pozměněn.
Nelze popříti, že osnova ta znamená určité, a to dosti značné plus pro náš stav, jisto jest ale též, že chová v sobě ustanovení pro nás těžce záživná, ano někde, jako na př. § 244, zejména pro naše kolegy slovenské a podkarpatoruské zcela nezáživná. Tu nastane delegaci prvá obtíž vyrovnati tuto nepříjemnost s ohledem na zamýšlenou unifikaci, která přece nemůže znamenati pro Slovensko a Podkarpatsko tolik, aby tamější kolegové zbaveni byli beze všeho nabytých a vykonávaných práv již z toho důvodu, že v zemích těchto není písemné projednávání pozůstalostí známo, a že ani obecenstvo na ně není zvyklo, a že advokacie tamější nemá následkem toho v důležité této věci žádných zkušeností, takže by obecenstvo snadno mohlo býti vydáno veliké škodě a zbytečnému zdražení.
S otázkou notářského řádu souvisí úzce otázka sazby za notářské úkony. Ačkoliv sazby ty, jak známo, byly po celou dobu války zvýšeny pouze o 20%, a ačkoliv zvýšení sazeb bylo nám ministerstvem přislíbeno, avšak ke zvýšení nedošlo, nebylo by oportunní a ani dobře možné, abychom za nynější všeobecné mizerie domáhali se zvýšení. Jistě ale jest na místě, abychom se domáhali zrušení maximálních hranic v našem původním notářském tarifu z r. 1910 neznámých, a zavedením sazeb paušálních, z toho důvodu, aby jednak soudu i nám usnadnila se práce spojená s účtováním a připravováním poplatků za každý jednotlivý nepatrný úkon, což bude obecenstvem uvítáno, neboť bude ihned bez dlouhého počítání věděti, čím jest povinováno, a jak veliký rozdíl jest mezi autonomní sazbou jiných stavů a legální sazbou naší.
Uzákonění notářského řádu a úprava sazeb notářských poplatků jsou naše nejbližší desideria, ale nikoliv jediná.
Delegace bude nucena obrátiti zřetel svůj i k jiným záležitostem, nikoliv jen notářským.
Jsou to otázka daní a poplatků.
Všeobecně se poukazuje k tomu, že nynější systém daňový jest nesnesitelný, že již míra zdanění poplatníkova jest naplněna až po samý okraj. Platí to o každém, a platí to zejména i o notářích. Berní správy dále mají před očima dávno zašlé dobré časy, kdy postavení notářovo bylo skutečně dobré, aneb aspoň ucházející, čemuž dnes již není. Krise, která uchvátila všecky poplatníky, zejména zemědělce, živnostnictvo, obchodnictvo i průmysl (nejlepší to naše klienty), projevuje svůj účinek i ve vyhledávání právní pomoci a zaražení přesunů majetkových, v obtížných opatření úvěrů, v ubývání sňatků, a tím i svatebních smluv, a konečně i stále se menšících pozůstalostech.
Bude tu nutno finanční správu upozorniti na šablonovité, nepřesné, a tím škodlivé oceňování důchodů a výnosů a na mnoho útrat i na bezohledné počínání si berních správ, resp. její referentů při vyšetřování příjmů a vymáhání daní. To platí nejen ohledně notářů samých, nýbrž ohledně všech poplatníků, neboť právě my máme četné důkazy toho, jak nemístné zacházení s poplatnictvem má za následek předlužení, uvalení konkursů neb nuceného vzdání se živnosti, ano namnoze i násilné končení života u lidí méně odolných a málo energických. Není to zajisté v zájmu státu, aby vyměřující orgán viděl v každém poplatníku defraudanta. Takovýmto zacházením nevypěstuje se láska k státu a berní morálka.
Jest všeobecně známo, že čím přísnější jsou zákony, tím více roste nemorálnost, a tím více utvořuje se snaha obcházeti je, a vyrůstá nesnesitelný a nezdravý poměr poplatníka ke státu.
Jest na notářích jako orgánu mírumilovného a uklidňujícího, a jako rodinného rádce, aby hleděli takovéto nesrovnalosti odstraniti a váhu jejich zákroků může dáti jen vážná korporace jako je stálá delegace.
Totéž platí též o dávkách komunálních a o poplatcích. Tu dlužno působiti k tomu, aby notáři nebyli zbytečně stiháni pokutami za mylné kolkování aneb zejména za opominutí ve smyslu zákona ze dne 28. dubna 1933 č. 65 Sb. z. a n. a činěni zodpovědnými.
Není záhodno ani rozumno takovýmto pícháním jehlami (jedná se často o malé obnosy) vyvolati u notářů nepříjemnost. Ne každé opominutí jest úmyslné, zejména uváží-li se, že notář musí, nemoha sám vše psáti, spoléhati na manipulační síly; mnohdy by stačilo telefonicky upozorniti na omyl, a netřeba hned voliti cestu platebních rozkazů pro malichernou věc, která často ani nevyváží cenu použitého papíru, nehledě ani ke zbytečné práci, které dalo by se použíti jinde výhodněji.
Dalším úkolem delegace bude domáhati se jednotného paušalování daně obratové, neboť dosavadní způsob ukládání její znamená pro notáře jen další vedlejší nehonorovanou práci, a mnohdy i nebezpečí následků nezaviněného, nýbrž nahodile opominutého zápisu, které při denním shonu se může přihoditi.
Veliký obor působnosti mohl by býti delegaci svěřen při sociálním pojištění notářů a jejich příslušníků.
Snad by se doporučilo pojištění to vznésti na delegaci, a tím ušetřiti výlohy se zřízením zvláštních orgánů.
Totéž mohlo by se státi ohledně záručních fondů notářů, neboť centralisace v těchto věcech byla by jistě na místě, ježto při větším počtu osob platících, snížily by se náhrady režijní.
Do působnosti delegace přináleží též pěstovati a udržovati přátelské styky se stavy příbuznými, zejména, advokáty i soudci, po případě i s úředníky správními, a konečně i s korporacemi, t. zv. liberálních stavů vysokoškolského vzdělání, neboť tu jest dosti styčných bodů, na nichž tyto stavy jsou stejně interesovány (na př. ........ zdanění, poplatkové atd.).
Ovšem nemohla by se delegace dožadovati toho, aby z přátelství úplně zanecháno bylo domáhati se uskutečnění zlepšení stavu notářského jako výlučného listinného a osvědčovacího orgánu, kterýž musí delegaci vždy tanouti na mysli jako vedoucí idea, která jednou uskutečniti se musí.
Konečně bude úkolem delegace hleděti si i možných styků s kolegy zahraničními, a domáhati se na mezinárodním fóru a prostřednictvím jeho volného kolování notářských listin ve styku mezistátním a zavedení její jako titulu exekučního i za hranicemi států jiných.
Načrtl jsem jen tak maně, a jak mi v rychlosti myšlenky napadly — úkoly delegace, i jsem jist, že úkolů těch bude ještě mnohem více, a že mnohé teprve časem se objeví.
Jest tu práce dosti, neboť musíme uvážiti, že pole notářské leželo plných 80 let úhorem, a proto činnost delegace nebude záviděníhodnou.
Jest na notářích, aby to uznali, a zejména s počátku, než se stroj zaběhne, nebyli nevrlí a. příliš přísní ve svém posuzování.
Všichni zvolení členové výkonného výboru jsou známí a osvědčení pracovníci stavovští, jistě nebudou zaháleti a nedali se voliti jen pro forma. Jest třeba ponechati jim času, a jsem jist, že vynasnaží se všemožně, aby dosáhli ne-li pochvaly, alespoň uznání všech, kdož jim v ruce jejich v důvěře svěřili kormidlo pyšného korábu „Notářství“, jehož šťastné pouti do přístavu „Úspěchu“ přeji zdar! Činnost notářů jako soudních komisařů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v roce 1934.
Obvod krajského soudu
Počet všech soudních komisí
z toho a) za úplatu
b) bezplatně
úmrtní zápisy a) za úplatu
b) bezplatně
Předsevzetí jednotlivých jednání během projednávání pozůstalosti
Úplné provedení projednání pozůstalosti (§ 29 čís. pat z 9. srpna 1851, č. 208, 2. věta ř. z.)
Revise pupilárních účtů
Jednání ve věcech sirotčích (§ 183 not. ř. z 21. května 1855, č. 94 ř. z.)
Odhady ve sporných i nesporných věcech
Dražby nemovitostí ve sporných věcech
Dražby reální o nesporných záležitostech
Sepsání konkursních inventářů
Jiná jednání
Čechy:
I. Praha 13842 5155 8687 890 8248 291 4300 1 1 30 7 4 1 63
II. České Budějovice 1667 1082 585 60 484 5 1033 — 1 42 3 3 3 33
III. Česká Lípa 1579 983 596 198 551 16 813 — — 1 — — — —
IV. Kutná Hora 1294 1071 223 48 139 22 1066 — — 8 — 5 2 4
V. Hradec Králové 1931 1559 372 12 223 14 1675 — — — 3 — 4
VI. Cheb 2875 1805 1070 297 826 59 1641 2 — 38 — 2 — 10
VII. Chrudim 1350 1087 263 31 193 2 1113 — — 5 — 1 2 3
VIII. Jičín 1660 1237 423 59 285 5 1287 — — 10 — 1 — 13
IX. Klatovy 617 509 108 36 84 1 464 — — 1 1 2
— 28
X. Liberec 2248 1238 1010 234 915 19 1055 — — 22 — 2 1 —
XI. Litoměřice 3752 2046 1706 393 1367 101 1883 — — 5 — 3 — —
XII. Mladá Boleslav 1418 1049 369 68 327 31 986 — — 3 2 — 1 —
XIII. Most 1860 1234 626 118 522 60 1152 — — 4 — 3 — 1
XIV. Písek 1222 965 267 107 198 18 869 — — 25 1 — 1 3
XV. Plzeň 1977 1239 738 117 550 15 1234 10 — 44 3 2 — 2
XVI. Tábor 1246 943 303 31 43 11 1126 — — 11 2 — — 22
Čechy 40538 23192 17346 2699 14955 670 21703 13 2 249 19 31 11 186
Morava:
I. Brno*) 5139 2519 2620 256 2371 77 2408 — 1 7 — 7 3 9
II. Uherské Hradiště 1437 1355 82 21 17 87 1306 — — 1 — 5 — —
III. Jičín Nový 1380 902 478 165 428 9 775 — — — — 2 1 —
IV. Jihlava 1099 809 290 84 256 6 746 — 1 — — 3 — 3
V. Olomouc 2424 1579 845 152 722 30 1501 — — — 1 9 — 9
VI. Ostrava Moravská 433 390 43 — — — 430 — — — — 2 1 —
VII. Znojmo 1437 1193 244 60 198 27 1128 3 — — — 15 — 6
Morava 13349 8747 4602 733 3992 236 8294 3 2 8 1 43 5 27
Slezsko:
I. Opava*) 2581 1322 1262 246 1117 17 1178 — — 9 — 5 4 8
II. Český Těšín 882 666 216 4 165 16 692 — — 1 2 — — 2
Slezsko 3466 1988 1478 250 1282 33 1870 — — 10 2 5 4 10
Čechy 40538 23192 17346 2699 14955 670 21703 13 2 249 19 31 11 186
Morava 13349 8747 4602 733 3992 236 8294 3 2 8 1 43 5 27
Slezsko 3466 1988 1478 250 1282 33 1870 — — 10 2 5 4 10
Celkový počet všech úkonů soud. komisařství v Čechách, na Moravě a ve Slezsku za rok 1934 57353 33927 23426 3687 20229 939 31867 16 4 257 22 79 20 223
*) Civilní soudy

Citace:

Notářský tarif. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1933, svazek/ročník 15, číslo/sešit 3, s. 30-30.