NPD documents search: Boh. adm., 9 (1927), sv. 1

Č. 6590.

Obecní zaměstnanci. — Samospráva obecní. — Administrativní řízení: * Ustanovení § 6 novely k ob. zřízení ze 7. února 1919 č. 76 Sb. nedává zsv-u oprávnění, aby z moci dozorčí rušil pravoplatné usnesení rady hl. města Prahy o úpravě služebního poměru zřízence.
(Nález ze dne 27. května 1927 č. 11619).
Věc: František Ch. v Praze (adv. Dr. Ed. Kalabis z Prahy) proti zemskému správnímu výboru v Praze (zem. taj. Dr. Jar. Flögl) stran úpravy služebního poměru.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Jednaje o dozorčí stížnosti Karla A. z Prahy, podané proti usnesení rady hl. m. Prahy z 21. listopadu 1924 ve věci jmenování mag. doručovatele Karla Ch. a přeřazení jeho do skuipny D ob. pragmatiky pražské, usnesl se zsv v Praze dle nař. vynesení prohlásiti usnesení to z moci úřední za neplatné a zmatečné. — — — —
Maje rozhodovati o stížnosti musil nss především zkoumati, dostávalo-li se žal. úřadu pravomoci k tomu, aby z moci dozorčí zrušil pravoplatné usnesení rady hl. m. Prahy o jmenování st-le úředníkem a zařazení jeho do skupiny D. ob. úředníků či nikoliv. Žal. úřad soudí, že jest usnesení to v rozporu s předpisem § 6 zák. č. 76/19 a že mu tento předpis zákona poskytuje dostatečnou oporu pro to, aby zakročil mocí svého práva dozorčího a odstranil tak tento nezákonný, ba zmatečný a neplatný volní projev dotčeného representanta hl. města Prahy.
Nss neuznal stanovisko žal. úřadu za správné.
Podle §§ 80, 96, 122 a 123 ob. řádu hl. m. Prahy z 27. dubna 1850 č. 85 z. z. přísluší jmenování ob. úředníků a služebníků, jakož i stanovení požitků pro ně obci pražské v přirozené působnosti její a vykonává obec ta působnost tuto jednak sborem obecních starších, jednak městkou radou. Jest tedy právo jmenovati úředníky a služebníky obecní a zařazovati je do skupin postupu výronem práva sebeurčovacího, poskytnutého obci hl. m. Prahy zákonem samotným a sluší potom ovšem i přípustnost zákroku dozorčích orgánů, od samosprávné této korporace odlišných, posuzovati předem pod zorným úhlem této samosprávy obecní a možno zásahy ty připustiti jenom tam, kde zákon positivním předpisem sám tak činí. V tom směru nemá však platný právní řád, pokud jde o dozorčí moc zemských orgánů samosprávných žádného předpisu, který by jim dával generelně právo, aby z moci úřední rušily usnesení příslušných orgánů obce pražské ve věci jmenování a skupinového zařazování zaměstnanců obecních, jakož i úpravy služ. poměru jejich, jež podle názoru zmíněných orgánů zemských odporují zákonu. Předpisu takového nemá zejména cit. obecní řád pražský a nelze v něm nalézti žádného ustanovení, které by připouštělo výklad, že zákonodárce chtěl propůjčiti zsv-u dozorčí moc nad usneseními příslušných representantů obce hl. m. Prahy o úpravě služ. poměru obecních zaměstnanců. Takové všeobecné normy není ani v říš. zákoně obecním z 5. března 1862 č. 18 ř. z., který v čl. XXIV dává zem. výboru jenom právo, aby dozíral nad neztenčeným zachováním kmenového jmění obce se se zvláštním statutem. A konečně ani z fin. novely č. 329/21 nelze vyčísti nic, co by mohlo odůvodniti dozorčí zákrok jmenovaného zastupitelského orgánu země v těch případech, kdy obec pražská u výkonu svého práva sebeurčovacího upravila určitým způsobem služ. poměr a právní postavení některého ze svých zaměstnanců.
Co do otázky zajištění a zabezpečení zákonitosti volního projevu zákonných zástupců obce pražské a zamezení provedení takových z nich, jež se příčí platnému právnímu řádu, dává § 121 obec. řádu praž. starostovi i zsp-é právo zastaviti usnesení sboru obecních starších, které čelí proti tomuto řádu nebo proti vydaným zákonům vůbec a zsp-é také právo, rozhodnouti, byl-li výkon usnesení zastaven pro porušení řádu obecního neb zákona. Ve příčině volních projevů městské rady má pak podle § 137 cit. řádu obecního starosta právo i povinnost, zastaviti výkon usnesení rady městské, domnívá-li se, že usnesení působí obci podstatnou škodu a má věc tu vznésti na sbor obecních starších, by ji rozhodl. Ani v těchto ustanoveních není zmínky o tom, že by zv-u příslušelo právo, aby z moci dozorčí bděl nad zachováváním zákona obcí pražskou ve věcech úpravy služ. poměru obecních zaměstnanců a odstraňoval usnesení orgánů obce, jež se podle jeho mínění příčí platnému právu. To uznává v podstatě i žal. úřad, soudí však přes to, že mu v daném případě dává oprávnění k zákroku dozorčímu předpis § 6 zák. ze 7. února 1919 č. 76 Sb., který podle mínění žal. úřadu byl dán ve veř. zájmu a stojí proto pod kontrolou dozorčí nadřízeného orgánu samosprávného. Činí však tak neprávem.
Podle § 6 cit. zák. jsou zaměstnanci obcí, obecních ústavů .... po dobu, kdy budou členy zastupitelstva neb komisí s právem hlasovacím, vyloučeni z veškerého mimořádného postupu a mimořádného započítání služ. let. Ustanovení toto činí podle svého jasného znění obsahu toliko opatření, aby zaměstnanci obecní, pokud jsou členy obecní representace, nepoužívali vlivu ze svěřené jim funkce k mimořádným postupům a netěžili tak na úkor ostatních zaměstnanců obecních ze svého postavení jako zvolení zástupcové občanstva. Jiného obsahu předpis ten nemá a neurčuje zejména, že jsou mimořádné postupy zaměstnanců takových, které byly provedeny kompetentními činiteli obce proti výslovnému zákazu paragrafu toho, snad ipsa lege neplatné. Nelze proto předpisu tomu přikládati jiný význam než ten, že zakazuje mimořádné postupy a mimořádné zápočty služ. let těch zaměstnanců obecních, kteří se stali členy obecní representace, a že tudíž jsou usnesení předpisu tomu odporující nezákonná. Podle toho, co předesláno, mohou však usnesení taková býti odstraněna buď jen zakročením dozorčího orgánu obecním řádem pražským k tomu povolaného, jímž však zsv v tomto případě není, anebo pořadem řádného postupu instančního, nikdy však dozorčím zásahem zsv-u, jemuž se pro zásah takový nedostává základu v positivní normě právní založeného a to ani tehdy, kdyby šlo o usnesení zmatečná.
Nedostatek pravomoci žal. úřadu k výkonu dozorčí moci v daném případě zakládá však nezákonnost nař. rozhodnutí.

Citace:

č. 6590. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 936-938.