— Čís. 7379 —

Čís. 7379.


Tabáční a kolkovní provise trafikantova není služebním platem, nýbrž bonifikací při nákupu trafikátů a kolků. Exekuce na provisi nepodléhá obmezení § 1 zákona ze dne 15. dubna 1920, čís. 314 sb. z. a n. Dekret dvorské kanceláře ze dne 13. října 1844, čís. 840 sb. z. s., jímž byla připuštěna exekuce proti prodavačům tabáku a kolků v drobném, nebyl dotčen předpisy exekučního řádu ze dne 27. května 1896, čís. 79 ř. zák.
(Rozh. ze dne 3. října 1927, R II 326/27.)
Soud prvé stolice povolil k vydobytí peněžité pohledávky exekuci zabavením a přikázáním celé provise trafikantovy penízem plus minus 600 Kč, kterou dlužník pobíral z prodeje tabáku a kolků. Rekursní soud změnil k dlužníkovu rekursu napadené usnesení v ten rozum, že se pro vymáhanou pohledávku povoluje exekuce zabavením a přikázáním k vybrání jedné třetiny provise příslušející dlužníku z prodeje tabáku a kolků penízem plus 600 Kč, s tím, že dlužníku musí zůstati volným roční příjem 6 000 Kč. Důvody: Napadeným usnesením byla povolena exekuce zabavením a přikázáním k vybrání celé provise plus minus 600 Kč, kterou pobírá povinná strana z prodeje tabáku a kolků. Jedná se o plat, který přísluší straně povinné jako skladníku tabáku, pokud se týče jako prodavači tabáku. Tento plat jest arciť placen ve formě provise. To však nic nemění na povaze tohoto platu. Povoluje exekuci nedbal první soud ustanovení § 1 zákona ze dne 15. dubna 1920, čís. 314 sb. z. a n., podle něhož může býti exekucí zabavena toliko 1/3 platu vždy však tak, že dlužníku musí zůstati volným roční příjem 6 000 Kč.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu. — Čís. 7380 —
Důvody:
Rekursní soud vychází z mylného názoru, že provise, na niž se vede exekuce, je platem, příslušejícím dlužníkovi z prodeje tabáku, a že proto exekuce na tuto provisi podléhá obmezení podle § 1 zákona ze dne 15. dubna 1920, čís. 314 sb. z. a n. Podle dekretu dvorské kanceláře ze dne 13. října 1844 čís. 840 sb. z. s. připouští se exekuce proti prodavačům tabáku a kolků v drobném (trafikantům) na provisi k uspokojení soukromoprávních pohledávek, ale tento dekret neobsahuje obmezení exekuce. Tento předpis nebyl dotčen předpisy exekučního řádu ze dne 27. května 1896, čís. 79 ř. zák., neboť není v něm ustanovení o vyloučení neb obmezení exekuce na tuto provisi. Podle řečeného dekretu dvorské kanceláře dostává oprávněný trafikant tuto tabákovou provisi odúčtováním rozdílu nákupní a prodejní ceny (viz též nařízení min. fin. ze dne 10. června 1911, čís. 44236 v úpravě podle nařízení ministerstva financí ze dne 15. září 1923, čís. 69367/5541/23-IV A/13) a, vede-li se exekuce na tuto provisi, nemá býti provise od kupní ceny, jak dosud, odpočtena, nýbrž zadržena a odvedena exekučnímu soudu, takže tabák se pak trafikantu vydává za vyšší sazbovou cenu, podobně i kolky za plnou cenu (viz též rozhodnutí bývalého nejvyššího soudu ve Vídni ze dne 5. října 1910 R I 606/10 Gl. U. 5198 a ze dne 14. března 1911 R I 150/11 Gl. U. 5396, jakož i komentář Neumannův k exekučnímu řádu str. 863 vyd. z roku 1910). Již z těchto předpisů jest nade vši pochybnost patrno, že tabáční a kolkovní provise není služebním platem, nýbrž bonifikací při nákupu trafikátů a kolků. Proto také okresní finanční ředitelství v U., obdrževši usnesení o povolení exekuce, v souhlase s těmito předpisy přikázalo hlavnímu skladníku tabáku, by povinnému dlužníku neúčtoval k dobru 10% provise při odběru tabákového zboží, nýbrž ji celou zadržoval až clo vyrovnání vymáhané pohledávky, takže dlužník musí do té doby platiti za tabáční zboží plnou komsumentní cenu. Dovolací rekurs jest odůvodněn, bylo mu proto vyhověno tím způsobem, že změnou napadeného usnesení bylo obnoveno správné usnesení prvého soudu.
Citace:
č. 7379. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/2, s. 222-223.