Authors:
= Váž. civ., 20 (1938)
PDF

Čís. 16456.


Zemědělské vyrovnací řízení (vlád. nař. č. 76/1936 ve znění vlád. nař. č. 13/1937 Sb. z. a n.).
Jestliže stát jako věřitel veřejnoprávních pohledávek nehlasuje v zemědělském vyrovnání při vyrovnacím roku, nepočítají se dotčené pohledávky do součtu pohledávek »věřitelů při roku přítomných nebo zastoupených«, nýbrž do úhrnného součtu pohledávek věřitelů souhlasících s vyrovnáním.
(Rozh. ze dne 4. listopadu 1937, R I 1317/37.)
Soud prvé stolice zastavil podle § 65, odst. 1, vyr. ř. a § 3 vlád. nař. č. 76/1936 Sb. z. a n. vyrovnací řízení, zahájené o jmění manželů Františka K. a Anny K., vycházeje z názoru, že nebylo dosaženo potřebné většiny pro přijetí vyrovnání. Rekursní soud zrušil napadené usnesení a uložil prvému soudu, aby po právní moci zrušujícího usnesení dále jednal a znova rozhodl. Důvody: Podle seznamu přihlášek a zápisu o výsledku hlasování při vyrovnacím roku dne 3. března 1937 bylo při vyrovnacím roku přítomno 8 věřitelů oprávněných k hlasování, z nichž pět hlasovalo pro přijetí vyrovnání a tři proti přijetí vyrovnání. Součet pohlediávek všech těchto přítomných a k hlasování oprávněných věřitelů činil 11987 Kč 71 h, neboť pohledávku Československého státu (berního úřadu v L.), jehož zástupce se k vyrovnacímu roku nedostavil, nelze podle znění § 19, odst. 1, vlád. nař. č. 76/1936 Sb. z. a n. počítati do pohledávek věřitelů při roku přítomných, nýbrž se zřením na odstavec 2 řečeného předpisu pouze do úhrnného součtu pohledávek věřitelů s vyrovnáním souhlasících. Poněvadž bylo dosaženo souhlasu většiny věřitelů při roku přítomných, stačilo k přijetí vyrovnání, aby úhrnný součet pohledávek věřitelů s vyrovnáním souhlasících, čítajíc v to nepřítomného veřejnoprávního věřitele 6132 Kč 86 h, činil více než polovinu všech pohledávek věřitelů při roku přítomných. Poněvadž tyto pohledávky činí, jak shora řečeno, částku 11988 Kč 70 h a jejich polovina tedy 5964 Kč 35 h, a pro vyrovnání hlasovalo pohledávek za 6132 Kč 86 h, bylo by pokládati vyrovnání za přijaté. Bude tedy na prvém soudě, aby, neshledá-li, že jsou důvody k odepření vyrovnání podle § 58 vyr. ř., vy¬ rovnání potvrdil. Bylo proto zrušeno usnesení, jímž bylo vyrovnání pro jeho nepřijetí podle § 65, odst. 1, vyr. ř. zastaveno, a prvému soudu uloženo, aby po právní moci zrušujícího usnesení dále jednal a znovu rozhodl. Nejvyšší soud
nevyhověl dovolacímu rekursu vyrovnacího věřitele Josefa K.
Důvody:
Ustanovení prvního odstavce § 19 vlád. nař. č. 76/1936 Sb. z. a n. ve znění čl. I č. 2 vlád. nař. č. 13/1937 Sb. z. a n. rozeznává jasně jednak počet »věřitelů při roku přítomných nebo zastoupených, kteří jsou oprávnění hlasovati, a jednak úhrnný součet »pohledávek věřitelů, kteří s vyrovnáním souhlasí«. Přihlédne-li se k ustanovení odstavce druhého téhož paragrafu, podle něhož se pohledávky veřejných daní, dávek a poplatků počítají, není-li stát jako věřitel těchto pohledávek při vyrovnacím roku zastoupen nebo nehlasuje-li, k pohledávkám, jichž věřitelé s vyrovnáním souhlasí, nemůže to býti vykládáno jinak než tak, jak to vykládá napadené usnesení, že se totiž uvedené veřejnoprávní pohledávky tehda, jestliže stát nehlasuje, nepočítají do součtu pohledávek »věřitelů při roku přítomných nebo zastoupených«.
Citace:
č. 17095. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1939, svazek/ročník 20, s. 1105-1106.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).