NPD documents search: Váž. civ., 21 (1939)

Čís. 17289.

Útraty vzniklé spory vedenými vnuceným správcem při výkonu exekuce vnucenou správou napotom vydražené nemovitosti, jimiž byl způsoben schodek při vnucené správě, jsou náklady exekuce ve smyslu §216, odst. 2, ex. ř. a jest je přikázati v pořadí pohledávky, pro kterou byla vnucená správa vedena.
(Rozh. ze dne 3. května 1939, R I 219/39.) Rozvrhuje nejvyšší podání z vydražené nemovitosti, přikázal prvý soud býv. česko-slovenskému státu v přednostním pořadí na převodní poplatek, pro který byla vedena exekuce nucenou správou vydražené nemovitosti, částku .... K, nepřikázal však v témže pořadí částku 5151 K, přihlášenou jako příslušenství převodního poplatku, ježto nejde o příslušenství, nýbrž o schodek vnucené správy, vedené k vymožení řečeného převodního poplatku a vzniklý odměnou a výlohami vnucené správy, mimo jiné též útratami sporů, vedenými vnuceným správcem. Rekursní soud potvrdil v této části usnesení prvého soudu. Důvody: Útraty exekuce vnucenou správou jsou příslušenství vymáhané pohledávky, která jest na prodaných nemovitostech zástavním právem zajištěna, takže věřitel může žádati zaplacení těchto útrat sporu s jistinou ze zastavených a v dražbě prodaných nemovitostí (§§ 912, 447 obč. zák., § 16 knih. zák. a Sb. n. s. č. 5087). V souzeném případě byla pro převodní poplatek P. v. 5850/27 vedena exekuce vnucenou správou. Podle usnesení okresního soudu v P. ze dne 2. června 1938 č. j. E .. byl schválen účet podaný vnuceným správcem, podle něhož schodek vnucené správy činil 5151 K, při čemž nezaplacené náklady sporu činí částku 5533 K 40 h. Podle těchto spisů jde o náklady právního zastoupení ve sporu, který zahájil vnucený správce proti manželům Václavu a Marii St. na zaplacení nedoplatku na pachtovném 12 000 K, skončivšího tak, že žaloba vnuceného správce byla zamítnuta. Za útraty sporu vedených vnuceným správcem však neručí již zastavená nemovitost, protože výlohy tyto nevznikly uplatněním zástavního práva právě na tuto nemovitost, nejsou exekučními výlohami, také s nimi zástavní věřitelé počítati nemohli, a nelze proto takové útraty pokládati za příslušenství jistiny tak, aby mohlo býti žádáno jejich zaplacení spolu s jistinou.
Nejvyšší soud přikázal tento schodek vnucené správy v pořadí převodního poplatku.
Důvody:
Právní názor rekursního soudu, že útraty vzniklé ve sporech vedených vnuceným správcem při výkonu exekuce vnucenou správou vydražené nemovitosti, kterýmiž útratami byl přivoden schodek, o jehož přikázání z nejvyššího podání jde, nejsou náklady exekuce ve smyslu §216, odst. 2, ex. ř., není správný. Vždyť z § 74 ex. ř. vyplývá, že exekučními útratami jsou všechny náklady spojené s povolením a výkonem exekuce a tedy i s vedením sporů se strany vnuceného správce. Poněvadž pak uvedený schodek, vzniklý odměnou a výlohami připadajícími na vnucenou správu, byl již usnesením exekučního soudu ze dne 2. června 1938 podle ustanovení § 117 ex. ř. určen, bylo jej přikázati v pořadí pohledávky, pro kterou byla vnucená správa vedena (Sb. n. s. č. 5087, 5623).

Citace:

č. 17359. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1940, svazek/ročník 21, s. 412-413.