Č. 10632.

Samospráva obecní: * Poplatník není legitimován k stížnosti na nss proti rozhodnutí o obecním rozpočtu, pokud v ní uplatňuje nárok, aby do rozpočtu byly vřaděny nebo v něm zvýšeny výdajové položky, neprokazuje-li zároveň, že opomenutí jich zařádění neb zvýšení vyvolá nepříznivé účinky pro jeho poplatnickou povinnost.
(Nález ze dne 16. června 1933 č. 8589.)
Prejudikatura: Boh. A 2835/23, 2982/23, 5219/25, 8503/30.
Věc: Josef H. v D. proti zemskému výboru v Praze o rozpočet obce D. na rok 1929.
Výrok: Stížnost se dílem odmítá pro nepřípustnost, dílem zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Proti usnesení obecního zastupitelstva v D. z 28. února 1929 o obecním rozpočtu na rok 1929 podal st-l spolu ještě s jinými poplatníky a voliči odvolání, jež okr. výbor v Rychnově výměrem z 2. května 1929 zamítl z části jako bezdůvodné, z části jako bezpodstatné. Další odvolání zamítl zem. výbor v Praze usnesením z 19. listopadu 1930, intimovaným výměrem zem. úřadu v Praze z 20. listopadu 1930 jako bezdůvodné.
O stížnosti na toto rozhodnutí podané uvážil nss toto:
Námitky stížnosti je možno rozděliti ve dvě skupiny: do jedné lze zařaditi námitky, v nichž st-l vytýká, že do rozpočtu obce D. na r. 1929 jednak nebyla zařazena potřeba pro určité účely vůbec nebo že byla zařazena částkou nepostačující, jednak, že rozpočtová úhrada v určitých položkách byla preliminována částkou příliš vysokou; do druhé skupiny pak spadají námitky, jimiž st-l brojí proti zařazení těch kterých položek potřeby do rozpočtu vůbec nebo proti výši, v jaké tyto položky jsou preliminovány.
Pokud jde o první skupinu námitek, bylo nss-u především uvážiti. zda a pokud možno poplatníku přiznati legitimaci, domáhati se stížností na nss toho, aby do obecního rozpočtu bylo pojato určité vydání nebo aby byla výdajová položka v rozpočtu obsažená zvýšena, resp. aby v úhradové části rozpočtu byla ta která položka vyloučena nebo snížena.
Brání-li se poplatník proti pojetí nějakého vydání do obecního rozpočtu, či uplatňuje-li. že vydání je preliminováno příliš vysoko, nebo vytýká-li, že úhrada byla v rozpočtu preliminována bezdůvodně nízko, je tu zájem poplatníkův očividný, neboť stoupá-li rozpočtová potřeba nebo sníží-li se úhrada, nutně to má za následek zvýšení rozpočtového schodku, který nutno odstraniti zvýšením obecních přirážek, dávek a poplatků, čímž je zřejmě dotčen zájem poplatníků na tom, aby jejich břemeno poplatnické nebylo zvyšováno. Naproti tomu není hájení zájmu poplatnického tak zřejmé tam, kde poplatník se stížností na nss domáhá toho, aby rozpočtová potřeba byla zvýšena nebo rozpočtová úhrada byla snížena, neboť, jak již uvedeno, zvýšení potřeby nebo snížení úhrady způsobí ve svém důsledku zpravidla zvýšení břemene poplatnického. Dlužno tudíž v takovém případě požadovati, aby ve stížnosti bylo odůvodněno, jakým způsobem skutečnost, že zařazení nebo zvýšení toho kterého vydání nebylo provedeno nebo že určitá úhradová položka byla do rozpočtu pojata, vyvolá nepříznivé účinky pro st-lovu poplatnickou povinnost, neboť pak teprve může býti legitimace st-le k uplatňování takových námitek považována za prokázanou a předpoklad judikující činnosti nss-u, stanovený v § 2 zák. o ss, totiž tvrzený zásah v subj. práva poplatníkova, za splněný.
Takové nepříznivé účinky pro poplatníka by mohly býti dovozovány zejména tehdy, nebyly-li do rozpočtu vřazeny platy, spočívající na pravoplatném právním titulu nebo na smluvním, obcí za platný uznávaném závazku, a splatné v rozpočtovém roce, neboť zde nejde již o volné sebeurčení obce, do něhož vyšším stolicím zásadně nepřísluší zasahovati, poněvadž v těchto případech otázka, má-li se potřeba na tato plnění uhraditi, vymyká se z volné úvahy obecního zastupitelstva. Ježto tedy v těchto případech potřeba uhrazena býti musí, musí býti v rozpočtu na ni pamatováno, a byl by poplatník legitimován odvoláním z rozpočtu vytýkati, že se tak nestalo, a nebylo-li jeho odvolání v instančním pořadu vyhověno event. domáhati se nápravy stížností na nss, kdyžtě možno připustiti, že by takováto zřejmá neúplnost rozpočtu mohla v budoucnu způsobiti zvýšení rozpočtového schodku a tím míti nepříznivý vliv na zájmy poplatníků.
Posoudiv s těchto hledisek námitky stížnosti, jimiž st-l vytýká, že do rozpočtu obce D. na rok 1929 nebyla pojata potřeba na určité účely vůbec nebo že byla preliminována nedostačujícím penízem, uznal nss nepřípustnými pro nedostatek legitimace st-lovy námitky, že do obecního rozpočtu nebyly pojaty: a) částka 800 Kč na opatření hospodářského plánu pro obecní les; b) částka 1000 Kč na odměření obecních cest a obecního nemovitého majetku; c) položka na plat stálého obecního hajného pro obecní les; d) položka na nepředvídaná vydání pro obecní chudobinec, a rovněž i námitku, že položka na úpravu obecních cest do rozpočtu pojatá je nedostatečná. Při žádné z těchto námitek není totiž ve stížnosti dovozováno, že skutečnost, že zařazení těchto položek neb jich zvýšení bylo opomenuto, vyvolá nepříznivé účinky pro st-lovu poplatnickou povinnost a není zejména tvrzeno — a ostatně by ani důvodně tvrzeno býti nemohlo — že k zařazení, resp. zvýšení uvedených vydání jest obec D. povinna z toho důvodu, že jde o vydání na splnění povinností, jež jí úřadem byly pravoplatně uloženy nebo jež na sebe vzala platným smluvním závazkem.
Ze stejných úvah nemohl nss uznati legitimaci st-lovu k námitce, že do rozpočtu byl jako úhrada pojat celý výtěžek z třešňových alejí, poněvadž příjmu v této výši nebude dosaženo, ježto obec byla rozsudkem vrch. soudu v Praze odsouzena k částečnému propuštění třešňových alejí do vlastnictví soukromého. Touto námitkou domáhá se st-l snížení úhrady a tím i zvýšení rozpočtového schodku a bylo proto věcí st-lovou, aby ve stížnosti dovodil, jakým způsobem spatřuje v pojetí celého výtěžku třešňových alejí do rozpočtové úhrady dotčení svých práv poplatnických, čehož však st-l nečiní. Ale pak nelze legitimaci st-lovu ani k této námitce uznati za prokázanou.
Bylo proto v uvedených bodech uznati stížnost nepřípustnou pro nedostatek předpokladů § 2 zák. o ss.
Do druhé skupiny spadají námitky stížnosti čelící: a) proti zvýšení odměny obecního pokladníka, proti zvýšení mzdy obecního posla a proti zvýšení odměny starosty; b) proti pojetí procesních útrat 1.507 Kč a 1.100 Kč, jež vzešly starostovi obce Josefu V. ve sporu z rušené držby s manžely H., do obecního rozpočtu.

Citace:

Č. 10909. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 15/2, s. 770-772.