NPD documents search: Váž. civ., 13 (1931), sv. 1

Čís. 13232.

Rozsudek v rozvodovém sporu, jenž byl vynesen na základě uznání žalovaného, aniž soud zjišťoval anebo uváděl rozvodový důvod, nemůže býti podkladem pro přeměnu rozvodu v rozluku (§ 17 rozl. zák.).
(Rozh. ze dne 1. února 1934, R I 1303/33.) Rozsudkem pro uznání bylo rozvedeno manželství stran z viny žalovaného manžela. Návrh manžela, by na základě onoho rozsudku bylo manželství prohlášeno za rozloučené z viny manžela, soud prvé stolice zamítl. Rekursní soud zrušil napadené usnesení a vrátil věc prvému soudu, by o návrhu znovu rozhodl.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Souhlasiti jest s dovolací rekurentkou, že v souzeném případě rozsudek krajského soudu civilního v Praze ze dne 19. ledna 1931, kterým bylo k její žalobě rozvedeno od stolu a lože její manželství s navrhovatelem, nemůže býti podkladem pro přeměnu rozvodu manželství v rozluku podle § 17 zák. rozl. Podle tohoto zákonného ustanovení žádost o rozluku předpokládá rozvod manželství od stolu a lože podle § 107 a 109 obč. zák., totiž rozvod nedobrovolný, nemůže však mu býti základem rozvod dobrovolný podle § 103 obč. zák. K dobrovolnému rozvodu se vyžaduje jednak, by oba manželé byli s rozvodem srozuměni a o podmínkách — tedy i o majetkových — dohodnuti (§ 103 obč. zák.). Tyto podmínky byly v souzeném případě splněny, neboť podle protokolu krajského soudu o ústním jednání, při němž byl rozsudek rozvodový vydán, manželé se dohodli o svých majetkových poměrech i o odvolání trestních udání manželkou na manžela učiněných a ujednali v tom směru smír, načež manžel doznal nadávky v protokolu uvedené-a uznal žalobní nárok na rozvod, který manželka pak žádala jen pro doznané nadávky manželovy. Rozsudek byl vynesen na základě tohoto uznání, aniž soud zjišťoval anebo uváděl rozvodový důvod. Takovéto uznání zahrnuje v sobě souhlas s rozvodem; nešlo tedy o rozvod podle § 107 až 109 obč. zák., který předpokládá nedostatek svolení druhého manžela. Takový rozsudek nemůže býti podkladem pro přeměnu rozvodu v rozluku, jak nejvyšší soud vyložil již ve svém rozhodnutí čís. 11498 sb. n. s., na něž se odkazuje. Okolnost, že manžel v rozvodovém sporu doznal, nadávky, jest nerozhodná, an rozvodový rozsudek nadávky nezjišťuje a není založen na doznání, nýbrž jen na uznání nároku.

Citace:

Čís. 13232. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 137-138.