— Č. 8636 —

Č. 8636.


Církevní věci. — Policejní právo trestní (Podk. Rus): * Min. obch. není příslušno rozhodovati v III. stolici o přestupku § 5 nař. býv. uher. min. zeměd., průmyslu a obch. z 18. září 1888 čís. 48151 ve znění nař. býv. min. obch. z 31. prosince 1902 č. 78372 (neoprávněný prodej košerovaného masa).
(Nález ze dne 26. května 1930 č. 5840.)
Věc: Autonomní orthodoxní náboženská obec v Užhorodě proti ministerstvu obchodu o trestní nález.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Trestním nálezem policejního ředitelství v Užhorodě z 20. června 1927 byl Mayer B. uznán vinným přestupkem § 5 cirkuláře býv. uher. min. zeměd., průmyslu a obch. z 18. září 1888 č. 48151, opraveného nařízením uher. min. obch. z 31. prosince 1902 č. 78372 a odsouzen ve smyslu § 5 cit. cirkuláře k peněžité pokutě Kč 100, v případě — Č. 8637 —
nedobytnosti na 5 dnů uzamčení proto, že ve svém obchodě prodával dne 24. a 30. května 1927 židovským rodinám v Užhorodě bez povolení orthodoxní židovské náboženské obce v Uužhorodě košerované maso za cenu, jako má maso obyčejné.
Odvolání Mayera B. bylo župním úřadem v Užhorodě zamítnuto, avšak k dalšímu odvolání Mayera B. zrušilo min. obch. nař. rozhodnutím rozhodnutí druhé stolice proto, že v zákoně nemá opory, ježto trestní sankce uvedená v § 5 cit. cirkuláře spočívá na ustanovení § 157 zákona č. XVII:1884, který pozbyl platnosti dne 1. června 1925 a nebylo proto lze na podkladě jeho trestati v daném případě.
Maje rozhodovati o stížnosti podané na toto rozhodnutí, musil se nss zabývati z úřední povinnosti otázkou, byl-li žal. úřad v konkrétním případě vůbec příslušný vydati nař. rozhodnutí.
Žal. úřad i stěžující si náboženská obec stojí na stanovisku, že v konkrétním případě jde o přestupek § 5 min. nař. z 18. září 1888 č. 48151 ve znění min. nař. z 31. prosince 1902 č. 78372. Ke stíhání tohoto přestupku jsou v prvé stolici povolány úřady policejní, jak jest zřejmo z výslovného ustanovení cit. § 5 a jak plyne i z § následujícího. O dalším instančním postupu v trestním řízení nemají cit. nařízení ustanovení. Je tedy nutno řešiti otázku instančního postupu podle všeobecného předpisu § 1 tr. pol. řádu č. 65000/1909 vn. o příslušnosti úřadů v trestním řízení před trestními soudy policejními. Tento policejní řád stanoví, že v malých a velkých obcích a v městech s reg. magistrátem rozhoduje v II. stolici podžupan (§ 1, bod II/l) a v III. stolici ministr vnitra, pokud v dotyčné přestupkové věci není kompetence v III. instanci přikázána výslovně ministru jinému (§ 1 bod III, odst. 2). Podle toho jest povolán k rozhodování o přestupcích § 5 min. nař. z 18. září 1888 č. 48151 ve znění min. nař. z 31. prosince 1902 č. 78372 v III. instanci ministr vnitra, neboť na této kompetenci nebylo nic změněno ani vl. nař. ze 7. června 1923 č. 113 Sb., ježto nařízení to nedotýká se dosavadní kompetence min.-ev, nýbrž v § 5 výslovně ji zachovává.
Nebylo tedy žal. min. obch. povoláno, aby o uvedeném přestupku rozhodlo v III. instanci (srov. nál. Boh. A 6275/27).
Citace:
č. 8636. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 841-842.