Právní prakse, měsíčník československých právníků , 1 (1936-37). Praha: Právnické knihkupectví a nakladatelství V. Linhart , 320 s.
Authors:

Glosy a aktuality.


První odborový sjezd čsl. právníků v Praze.


Sjezd zahájen byl slavnostní schůzí v sobotu dne 26. září t. r. v zasedací síni parlamentu, která byla účastníky přeplněna v přízemí i na galeriích. Předseda sjezdu prof. Dr. Hora ve svém skvělém proslovu zabýval se otázkou, proč je právnická činnost neprávnickou veřejností podceňována: neprávník totiž si neuvědomuje, že každý jednotlivý právnický případ je součástí celkového právního řádu, který tvoří organický celek a není snůškou nesouvisejících předpisů; neprávníkovi se jeví případy, o něž běží, zpravidla zcela jednoduchými, on nevidí složitost, nemá pochybností, neváhá se svým úsudkem; když pak právník na složitost ukáže, pochybnosti projeví a s konečným úsudkem se neukvapuje, vzbuzuje u laika nespokojenost. Činnost právnická není vedena zájmy sobeckými, nýbrž právníci konají v jakémkoliv oboru své činnosti především službu veřejnosti, službu celku, aby totiž život jednotlivců a poměr jejich k ostatnímu světu nevybočoval z mezí právního řádu. Právnická Činnost vtiskuje právníkově osobě vlastnosti objektivnosti, rozmyslnosti, kritičnosti, znalosti lidských duší, schopnost chápati a porozuměti tak mnohému, co zůstává jiným utajeno. Právník je určen k tomu, aby byl elementem pořádku ve státě. Sjezdem chtělo právnictvo zdůrazniti neprávnické veřejnosti, že jest činitelem, bez něhož by byl ve státní soužití vnesen zmatek a nejistota a že s úpadkem právnictví nutně klesá smysl pro právo a nabývá vrchu zvůle a násilí. — Po projevech ministra spravedlnosti Dra Dérera, místopředsedy poslanecké sněmovny Dra Markoviče, pařížského advokáta Poignarda, Dra Stůly za město Prahu, Dra Ečera za město Brno, prof. Dra Cády za všechny právnické fakulty, Dra Joachima za právnické spolky, Dra Jarolima za německé právníky, ukončena byla slavnostní schůze přednáškou profesora Komenského university Dra Karvaše o významu právního sjednocení — velmi zajímavá hlavně navrhovanými způsoby rychlého řešení.
Téhož dne o 17. hod. konala se recepce u primátora města Prahy Dra Baxy, za účasti přes 200 osob, večer pak byla ve Smetanově síni Obecního domu společná večeře s četnými projevy a přípitky. V neděli měli advokáti a notáři oběd v Obecním domě, kde zvláště projevy ministra Dra Dérera a jugoslávských hostí byly živě aplaudovány. Práce sjezdová soustředila se v síních právnické fakulty v sobotu odpoledne, v neděli a v pondělí dopoledne. Látky bylo tolik, že na př. advokáti museli se rozděliti do dvou sálů. Účastníci sjezdu jistě s povděkem vítali, že ministr Dr. Dérer jakož i zástupci ministerstva spravedlnosti a unifikací zúčastnili se též pracovních schůzí sekcí. Debat zúčastnili se hojně Slováci a byly na př. u advokátů velmi živé, což svědčilo o aktuelnosti probírané látky a jejím závažném dosahu ve stavovském ústrojí.
Sjezd ukončen byl v pondělí dne 28. září opět v zasedací síni parlamentu řečí prof. Dra Hory. Výsledek sjezdu patrný jest nejlépe z resolucí, které otiskneme v příštím čísle. Právě obsah resolucí prokazuje, že byla činnost sjezdu vedena snahou po věcném řešení stavovských otázek i souvislých otázek materielně právních. V důsledku této záslužné činnosti byl sjezd vskutku důstojný a jistě jeho výsledky projeví také praktické účinky (tak na př. ministerstvo spravedlnosti již ohlásilo jednání o osnově zákona o pokoutnictví). Další sjezdy mají se konati vždy za tři roky a jest vskutku s radostí vítati, že i právnictvo uvědomuje si svoji stavovskou soudržnost, společné zájmy a cíle.
Citace:
První odborový sjezd čsl. právníků v Praze. Právní prakse, měsíčník československých právníků . Praha: Právnické knihkupectví a nakladatelství V. Linhart , 1936-37, svazek/ročník 1, s. 78-79.