NPD documents search: Boh. adm., 17 (1935), sv. 2

Čís. 16871.

»Osobami« ve smyslu § 20 č. 2 j. n. jsou nejen strany samy, ale i jejich zmocněnci i zástupci zmocněnců.
Jde o zmatečnost podle § 477 č. 1 c. ř. s., zúčastnil-li se rozhodnutí soudce příbuzný (§ 20 č. 2 j. n.) s koncipientem zastupujícím právního zástupce jedné ze stran, třebas druhá strana o příbuzenském poměru věděla a nic nenamítala.
(Rozh. ze dne 22. dubna 1938, Rv I 256/38.)
V pracovním sporu, v němž se žalobce domáhal na žalované firmě, zastoupené Dr. Františkem A., advokátem v K., zaplacení 10262 Kč 65 h s přísl., zastupoval žalovanou v odvolacím řízení Dr. B., advokátní koncipient Dr. Františka A. Členem senátu, který o odvolání jednal a o něm rozhodl, byl jako soudce z povolání s. r. Dr. B., který při odvolacím jednání prohlásil, že jest strýcem onoho advokátního koncipienta. Žalobce resp. jeho právní zástupce prohlásili, že nemají námitek proti účasti jmenovaného soudce. Poté vydal odvolací soud jednak rozsudek potvrzující mezitímní rozsudek soudu prvé stolice, jímž nebyl žalobní nárok uznán důvodem po právu, jednak usnesení, jímž zamítl odvolací soud za účasti téhož vyloučeného soudce žalobcův nárok na opravu skutkové podstaty, na doplnění a opravu rozsudku prvého soudu. Nejvyšší soud zrušil z podnětu žalobcova dovolání napadený rozsudek a napadené usnesení i s řízením jim předcházejícím, počínaje ústním jednání odvolacím, a vrátil věc odvolacíímu soudu, aby o odvolání dále jednal a znovu rozhodl.
Důvody:
Soudci jsou vyloučeni z vykonávání soudcovského úřadu v občanských věcech právních mimo jiné ve věcech svých manželek anebo takových osob, které jsou s nimi v přímé řadě příbuzné nebo sešvakřené, nebo s kterými jsou soudci v pobočné řadě do čtvrtého stupně příbuzní nebo v druhém* stupni sešvakřeni (§ 20 č. 2 j. n.).
»Osobami« v § 20 č. 2 j. n. jmenovanými jest rozuměti nejen strany samy, ale i jejich zmocněnce i zástupce těchto zmocněnců. To vyplývá jednak z ustanovení § 30 c. ř. s., že pokud zákon nerozlišuje, platí usta¬ novení jeho o stranách též pro zmocněnce, jednak z úvahy, že zákon v § 20 č. 2 j. n. neužil výrazu »strana«, nýbrž »osoba«. V motivech jest o tom zmínka, že není důvodu, aby se zákonodárce v příčině důvodů, pro které soudce může býti odmítnut nebo jest vyloučen z vykonávání úřadu v občanských věcech právních, odchýlil od dosavadního práva a že § 52 soudní instrukce ustanovuje pod č. 5, že je soudce též vyloučen, jde-li o věci osob jmenovaných pod č. 2, 3, 4, třebaže ony osoby byly na věci zúčastněny toliko jako zmocněnci,
V souzené věci byl členem senátu, který odvolání projednal a o něm rozhodl, s. r. B., který sám prohlásil, že je strýcem (bratrem matky) Dr. Rolanda B., který jako koncipient právního zástupce žalovaný firmy Dr. Františka A., advokáta v K. V,, zastupoval žalovanou stranu v odvolacím řízení.
S. r. B. je tudíž s jmenovaným zástupcem, procesního zmocněnce žalované firmy příbuzný v pobočné řadě v třetím stupni a byl proto podle zákona vyloučen.
Rozsudek a předcházející mu řízení odvolací jsou proto stiženy důvodem zmatečnosti podle § 28 č. 1 zák. č. 131/1931 Sb. z. a n. a § 477 č. 1 c. ř. s. a tato zmatečnost nebyla napravena ani tím, že zástupce žalobcův prohlásil při odvolacím jednání, že nic nenamítá proti účasti jmenovaného vyloučeného soudce. Majíť důvody zmatečnosti svůj základ v právu veřejném a v úvaze zákonodárcově, že za určitých předpokladů lze důvodně pochybovali, zda může býti vydán rozsudek správný a spravedlivý, a proto ustanovuje zákon, že k důvodům zmatečnosti jest přihlížeti z úřadu, tedy i když strany samy výtky nečiní. Nemohou se tudíž strany ani platně vzdali důvodů zmatečnosti. Je-li však zrna tečný rozsudek odvolacího soudu s řízením mu předcházejícím, bylo zmatečnosti stiženo též usnesení ze dne 12. ledna 1938, jímž zamítl odvolací soud za účasti téhož vyloučeného soudce návrh žalobcův na opravu skutkové podstaty, na doplnění a opravu tohoto rozsudku. Bylo se proto usnésti, jak ve výroku uvedeno (§§ 471 č. 7, 473, 477, odst. 1, 478, 513 c. ř. s. a § 35 zák. č. 131/1931 Sb. z. a n.).

Citace:

č. 16871. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1939, svazek/ročník 20, s. 607-609.