NPD documents search: Váž. civ., 19 (1937), sv. 1

Č. 6739.

Jazykové právo. — Řízení před nss-em. 1. Nss nemůže stížnost podanou jazykem menšinovým odmítnouti z důvodu, že nejsou splněny podmínky § 2 jaz. zák., jestliže otázka, zda podmínky ty dány jsou či nejsou, je právě předmětem sporu před nss-em. — 2. Sborovému soudu, jehož obvod zahrnuje několik okresů soudních, náleží šetřiti jazykových práv menšinových — nehledě k podmínkám ostatním — toliko v těch případech, kde kompetence jeho vzhledem ke konkrétní právní věci plyne z relace sborového soudu k soudnímu okresu vykazujícímu kvalifikovanou jazykovou menšinu.
(Nález ze dne 23. září 1927 č. 18513).
Prejudikatura: Boh. 6271/27 adm. a j.
Věc: Dr. Vendelín U. v D. proti ministerstvu spravedlnosti (min. kom. Dr. Jan Srb) o užívání maďarského jazyka při soudech.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Výměrem z 27. ledna 1926 vrátila sedrie v Bratislavě stli podání sepsané jazykem maďarským, jímž domáhal se toho, aby obžaloba, která byla na něho podána pro delikt, spáchaný domněle obsahem přípravného spisu v civ. sporu, u téže sedrie vedeném, doručena mu byla též v jazyku maďarském, jako nehodící se k úřednímu jednání, ježto nevyhovuje jazykovým předpisům, neboť v obvodu bratislavského okr. soudu není kvalifikované maďarské menšiny. St-lův rekurs do výměru toho podaný zamítlo instanční cestou presidium jak sedrie, tak i bratislavské tabule, podstatně z týchž důvodů, dokládajíc, že trestní věc, jež k tomuto jaz. sporu zavdala podnět, vznikla v obvodu bratislavského okr. soudu. Nař. rozhodnutím odmítl žal. úřad další st-lův rekurs, psaný rovněž maďarským jazykem, jako nehodící se k úřednímu jednání, ježto jazykový spor, jehož rekurs se týká, vznikl zmíněným rozhodnutím bratislavské sedrie, tedy v obvodu okr. soudu, kde není kvalifikované maďarské jaz. menšiny, pročež v tomto jaz. sporu nejsou přípustná podání sepsaná jazykem maďarským.
Při veř. ústním líčení, v němž jednáno bylo o stížnosti, podané do tohoto rozhodnutí, navrhl zástupce žal. úřadu, aby stížnost, jež sepsána jest jazykem maďarským, byla odmítnuta jako nepřípustná, poněvadž není podmínek, za nichž by st-l po rozumu § 2. jaz. zák. byl účasten výhod poskytnutých příslušníkům jaz. menšiny. Nss neuznal námitku tu důvodnou, poněvadž otázka, zda podmínky ty dány jsou či nejsou, je právě předmětem sporu před tímto soudem, jehož meritorním vyřešením dle obsahu stížnosti má býti rozhodnuta. Lze-li však v řízení před nss k odpovědi na otázku, zda straně přísluší v jaz. procesu právo na užívání menšinového jazyka, dospěti jen při uvážení veškerých námitek, stížností v tom směru uplatňovaných, pak nelze z procesních důvodů projednání stížnosti odepříti a její jazykovou stránku bez ohledu na to samostatně posuzovati.
Proto musel nss vejíti na zkoumaní stížnosti, při čemž ve věci samé uvážil:
St-1, jako již dříve ve svých rekursech, založil i nyní svou obranu proti stanovisku úřadů, v této věci zakročivších, jedině o skutečnost, že bydlí v obvodu okr. soudu v D., který nesporně vykazuje kvalifikovanou maďarskou menšinu. Z toho dovozuje, že jaz. práva vzhledem k tomuto bydlišti zajištěná v tomto soudním okresu vykonávati může i u všech soudů a úřadů ostatních, jejichž kompetence se k obvodu okr. soudu v D. vztahuje.
Názor ten neodpovídá však § 2, odst. 2. jaz. zák., dle kterého povinnost respektovati jazyková práva kvalifikovaných menšin uložena jest soudům nikoli již tehdy, bydlí-li ta která strana v obvodu okr. soudu, vykazujícího kvalifikovanou jaz. menšinu, nýbrž toliko, náleží-li jim vyříditi určitou právní záležitost proto, že jejich kompetence vztahuje se na soudní okres, v němž menšina taková obývá. Rozhodným momentem jest relace soudu věcí se zabývajícího k soudnímu okresu s kvalifikovanou jaz. menšinou s hlediska jeho kompetence, založené v konkrétním právním případu, o jehož vyřešení jde, kdežto bydliště strany, k jaz. menšině náležející, významu nemá, leč by právě z něho bylo dovozovati příslušnost soudu v té které určité právní věci zakročiti.
Jde-li tudíž o soud sborový, zahrnující ve svůj okrsek více obvodů soudů okresních, náleží mu šetřiti jaz. práv menšin nikoli, jak st-1 se domnívá, již proto, že některý z oněch soudních okresů takovou menšinu vykazuje, nýbrž toliko v případech, kdy jeho kompetence vzhledem ke konkrétní právní věci plyne z relace sborového soudu k soudnímu okresu, vykazujícímu kvalifikovanou jaz. menšinu (čl. 36 cit. vl. nař. č. 17/26.).
Důsledně příslušník jiného než státního jazyka může se dovolávati práv jazykové menšiny, i když sám nebydlí v obvodu okr. soudu vykazujícího kvalifikovanou jazykovou menšinu, jakmile půjde o věc přikázanou kompetenci soudu z důvodu jeho relace k obvodu okr. soudu menšinu takovou vykazujícího, kdežto naopak nenáleží mu právo to, byť i v obvodu okr. soudu s takovou menšinou bydlil, jde-li o záležitost, jež pokud jde o důvod kompetence sborového soudu, s jeho poměrem k obvodu tohoto okr. soudu nemá nic společného (2. odst. čl. 18 vl. nař. č. 17/26).
Proto nemá st-l pravdu, dovolává-li se svých jaz. práv již z toho důvodu, že bydlí v soudním okresu, vykazujícím maďarskou kvalifikovanou jaz. menšinu.
Jak právě dovozeno, jest otázku, zda jsou dány podmínky pro uplatnění jaz. menšinových práv, řešiti s hlediska, zda kompetence určitého soudu zakročiti v konkrétní právní záležitosti jest v příčinné spojitosti s jeho poměrem k obvodu okr. soudu, v němž kvalifikovaná jazyková menšina je či není. Z téhož právního názoru vycházely v daném případě i orgány stát. justiční správy, avšak s tím rozdílem, že kdežto presidia sedrie a tabule přihlížela při tom k soudnímu okresu, kde vznikla věc, jež zavdala podnět k rozvinutí jaz. sporu, žal. úřad má za to, že rozhodným jest bez ohledu na sídlo oné původní právní záležitosti obvod okr. soudu, kde vznikl jazykový spor sám.
Nss stanoviska žal. úřadu v tomto bodu nesdílí, háje právní názor vyslovený opětovně, zejména v nál. Boh. 6271/27 adm., opírajícím se o usnesení odborného plena ze 6. prosince 1926, že ve sporech o užití jazyka při soudech, úřadech, ústavech, podnicích a orgánech státních (§ 7. jaz. zák.), řídí se jazykové právo příslušníka menšiny podle toho, zda věc, která zavdala podnět k jaz. sporu, vzešla v soudním okresu s kvalifikovanou menšinou.
Právní názor, z něhož žal. úřad odmítaje st-lův rekurs vycházel, neodpovídá tudíž zákonu. Leč nss neshledal přes to, že by nař. rozhodnutím bylo v daném případě vsazeno neprávem ve st-lovo subj. právo uváživ, že, jak nesporno, domnělý delikt, pro který byla na st-le podána obžaloba, jejíhož doručení i v maď. jazyku se pak domáhal, spáchán byl v Bratislavě, — jak st-1 sám ve svém rekursu přiznal, v budově bratislavské sedrie — tedy na místě ležícími v obvodu okr. soudu tamtéž, a že, jak rovněž nesporno, obvod tohoto okr. soudu kvalifikované maďarské menšiny nevykazuje.
Pravda, že obvod bratislavské sedrie zahrnuje v sobě území jak bratislavského okr. soudu tak i okr. soudu v D., poněvadž však příslušnost sedrie v této trestní věci založena byla, jak obě nižší instance správně uvedly, po rozumu § 16 uh. trest. řádu místem spáchaného činu a nikoli místem bydliště pachatelova, jsou s hlediska jazykové otázky podle cit. § 2 jaz. zák. směrodatný poměry obvodu okr. soudu v Bratislavě, nikoli v D. Ježto obvod bratislavského okr. soudu maď, kvalifikované jaz. menšiny nevykazuje, nebyly v dané právní záležitosti dány podmínky, předpokládané týmž ustanovením zákonným pro uplatnění jaz. práv maď. menšiny, a st-l neměl nároku, aby jeho, maďarským jazykem sepsaná podání byla soudy přijímána a i týmž jazykem vyřizována.
Odmítl-li tudíž žal. úřad nař. rozhodnutím st-lův maďarským jazykem psaný rekurs položiti za základ úřednímu jednání, k němuž podání to směřovalo, neporušil žádného jeho subj. práva, byť i dal se k tomu vésti úvahami, po názoru nss-u zákonu neodpovídajícími, a bylo tedy zamínouti stížnost, takové porušení st-lových práv tvrdící, jako bezdůvodnou.

Citace:

č. 6739. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 9/2, s. 226-228.