Čís. 15584.

Pokud nelze spatřovati zavinění lékaře a ošetřovatelky, utrpěl-li pacient tělesné poškození při provádění léčení diathermickým přístrojem.
(Rozh. ze dne 11. listopadu 1936, Rv I 2756/34.)
Žalobkyně (členka okresní nemocenské pojišťovny), jež byla při diathermickém ozařování v ambulatorním léčení nemocenské pojišťovny popálena, domáhá se na okresní nemocenské pojišťovně, ošetřujícím lékaři a ošetřovatelce náhrady jí tím způsobené škody. Tvrdí, že žalovaná ošetřovatelka odpovídá jí za škodu proto, že porušila předpisy o ošetření a obsluhování elektrických aparátů, zavinivši nesprávným zavedením elektrického proudu její poranění. Tím, že žalobkyně byla ponechána bez dozoru a že žalovaná pojišťovna a žalovaný lékař se nepostarali o patřičný dozor, zavinili všichni nehodu. Pojišťovna ručí dále i jako ústav za své zaměstnance a úředníky podle §§ 1293 až 1295, 1297, 1299, 1301—1303, 1313, 1313 a), 1315, 1323 a násl. obč. zák. Nižší soudy neuznaly žalobní nárok důvodem po právu.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Nehodu si způsobila odstraněním elektrodů sama žalobkyně, která byla poučena, že nesmí sama odstraniti olověné plotny, nýbrž že musí zavolati, jakmile pocítí přílišnou horkost. Tím jednala proti danému poučení. Avšak jest dále zjištěno, že byla ihned po ruce ošetřovatelka, která byla oprávněna obsluhovati diathermický přístroj pod dozorem zkoušené ošetřovatelky a lékaře, a že ona také na křik žalobkyně ihned proud vypjala. První žalovaná by ovšem ručila už podle § 1313 a) obč. zák. za zavinění svých pomocníků při provádění ambulatorního léčení, jestliže by se jim dokázalo zavinění, jež přivodilo škodu žalobkyni. Ale tomu není tak, jak řečeno. Že léčení diathermickým přístrojem znamená ohrožení zdraví, naprosto neplyne z posudku znalcova. Žalobkyně netvrdila, že se reflexivním činem pokusila odstraniti olověné plotny a také to by neznamenalo zavinění žalovaných, byla-li řádně poučena, že se má proti pálení přístrojem dovolati pomoci ošetřovatelky. Toho poučení se jí podle zjištění dostalo. Správný jest tedy úsudek, že své zranění si způsobila vlastní vinou.

Citace:

Čís. 15584.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 1057-1058.