NPD documents search: Váž. civ., 13 (1931), sv. 1

Čís. 10630.

Návrh na dražbu společné nemovitosti (§ 352 ex. ř.) jest návrhem exekučním, třebas šlo o souhlasný návrh obou stran.
(Rozh. ze dne 17. března 1931, R II 20/31).
Prvý soud povolil k návrhu obou stran rozepře usnesením ze dne 6. května 1930 na základě pravoplatného rozsudku krajského soudu ze dne 31. prosince 1929 dobrovolnou dražbu společné nemovitosti patřící do spoluvlastnictví obou stran rozepře. Návrh vydražitele, by mu, an splnil dražební podmínky, byla vydána odevzdací listina, prvý soud usnesením ze dne 5. listopadu 1930 zamítl. Rekursní soud toto usnesení potvrdil.
Nejvyšší soud odmítl dovolací rekurs.
Důvody:
Jde o návrh na dražbu společné nemovitosti podle § 352 ex. ř., který jest podle své povahy návrhem exekučním, ježto dražební řízení podle § 352 ex. ř. jest ve své podstatě řízením exekučním (rozh. čís. 1909 a 2044 sb. n. s.). Na věci nemění nic, že šlo vlastně o souhlasný návrh stran, an jest k návrhu oprávněn i žalobce i žalovaný (rozhodnutí čís. 1500 sb, n. s.). Platí tudíž pro toho řízení zásadně předpisy exekučního řádu s úchylkou v § 352 ex. ř. výslovně vytčenou, že totiž úkony upravené v §§ 273—280 nesp. říz. řídí se těmito předpisy. Z toho vyplývá, že, nevyhověl-li první soud návrhu vydražitele na vydání odevzdací listiny a potvrdil-li rekursní soud jeho usnesení, jest přípustnost dovolacího rekursu proti tomu usnesení posuzovati podle zásad exekučního řádu, tedy podle § 528 c. ř. s. a § 78 ex. ř.

Citace:

Čís. 10630. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, číslo/sešit 10630, s. 398-398.