Novelisace akciového práva v Maďarsku. Připravovaná reforma akciového práva v Maďarsku došla vyjádření v návrhu novely, která byla projednána dne 30. října 1931 ve schůzi ministerské rady. Hlavní zásadou novely je, že akciová společnost náleží akcionářům. Tato zásada pak jest provedena důsledně v celém návrhu. Příjmy členů ředitelství mají býti uvedeny v poměr se zisky společnosti bez ohledu na dosavadní poměry smluvní. Ustanovení toto má se vztahovati na všechny obchodní společnosti: u společností, které požívají státní podpory, mají býti příjmy ředitelů podrobeny ještě přísnější kontrole. Výjimku lze učiniti pouze v tom případě, jedná-li se o zajištění spolupráce osobnosti vynikajícího významu, jíž může býti rentabilita podniku v neobyčejné míře zvýšena; v tom případě možno určití i odměny vyšší. Pro přechodnou dobu budou platy členů ředitelství stanoveny zvláštním tříčlenným soudem bez ohledu, jak již řečeno, na dosavadní smluvní stav. Předsedou tohoto soudu má býti soudce z povolání. Příjmy vedoucích úředníků nesmějí býti v bilanci uváděny sumárně. Novela zavádí dále povinné přezkoušení roční bilance revisory. Revisory volí valná hromada. Správní radě se nadále ukládá majetkoprávní zodpovědnost a v případě porušení povinnosti mohou býti členové správní rady trestáni pro tak zv. komerční přestupek. Novela činí dále opatření o omezení vlivu velkoakcionářů. Bývalí veřejní zaměstnanci nesmějí se státi po dobu 5 let ani řediteli ani členy správní rady v těch společnostech, na které měli vliv vzhledem k svému úřednímu postavení.Návrh má celkem 32 paragrafů a měl vstoupiti v platnost až na §§ 5 a 6 ( nové předpisy o bilancování) již 1. lednem 1932. Jednání se však protáhlo přes Nový rok.Novela akciového práva jest předmětem četných anket. Ještě před zasedáním ministerské rady 30. října referoval ministr spravedlnosti Dr. Zsitvay na konferenci křesťansko-sociální hospodářské strany o jejích hlavních zásadách. — Ministr obchodu Dr. Kenéz uspořádal zvláštní informační poradu 10.—12. listopadu pro užší kruh odborníků. Na těchto poradách byla novela charakterisována vesměs jako mnohem přísnější než novela německá. V celku však přijata byla příznivě. — Zemská průmyslová rada zabývala se reformou ve schůzi dne 15. ledna 1932. Během jednání byly uplatňovány různé námitky, zejména také proti ustanovení, že správní rada, resp. její členové sami mohou i proti usnesení valné hromady podati žalobu proti členům ředitelství. Rovněž nebylo považováno za vhodné ustanovení o zmocnění správní rady, aby na náklad společnosti zřídila pro přezkoušení obchodního vedení společnosti zvláštní znalce. Dále bylo požadováno·, aby ustanovení o obligatorním zkoušení bilance vztahovalo se pouze na podniky, jichž akcie jsou znamenány na burse. Vzhledem k tomu, že instituce účetních revisorů jest v maďarském právu nová, byl vysloven požadavek, aby pro její zavedení byla určena zvláštní přechodná lhůta aspoň 5 let. — Svaz maďarských společenstev jednal o návrhu ve schůzi dne 20. ledna 1932. Bylo požadováno zejména, aby reforma akciového práva nebyla dělena od reformy práva společenstevního. — Dne 5. února 1932 jednal o reformě Institut pro hospodářské právo Uherského spolku právníků, který si jako referenta pozval dra Maxe Homburgra z Karlsruhe. Dr. Homburger srovnal maďarský návrh s reformou německou a označil návrh maďarský za lepší než německý, mimo jiné zejména v tom směru, že předpisuje revisi jako obligatorní.Jak patrno, je v Maďarsku reformě akciového práva věnována značná péče a lze očekávati, že novelisace, která z velké části spočívá na podkladě reformy německé, bude účelná. Jest však příznačné, že projednávání trvá poměrně dlouhou, ježto zákon měl vstoupiti v platnost již 1. lednem 1932. Zdá se, že v určitých kruzích je proti reformě dosti značný odpor. Dr. Pošvář.