Čís. 14233.

Nebyl-li směnečný platební příkaz správně doručen žalovanému, jest i žalovaný oprávněn k návrhu, aby doručení bylo znovu provedeno podle předpisu § 106 c. ř. s.
(Rozh. ze dne 9. března 1935, R II 84/35.)
Směnečný platební příkaz nebyl doručen žalované do vlastních rukou. K jejímu návrhu prohlásil procesní soud doručení to za zmatečné a nařídil opětné doručení směnečného platebního příkazu žalované. Rekursní soud návrh žalované na opětné doručení směnečného platebního příkazu zamítl. Důvody: Směnečný platební příkaz byl žalované podle zpátečního lístku doručen k vlastním rukám v modré obálce. Zpáteční lístek ten jest listinou veřejnou podle §§ 292 a 110 c. ř. s., která tvoří plný důkaz o tom, že zásilka byla řádně doručena. Nesprávnost příběhu veřejnou listinou osvědčeného, tedy v projednaném případě nesprávnost doručení lze podle § 292 c. ř. s. uplatniti především podáním žalující na procesní soud s návrhem, aby byl směneční platební příkaz znovu doručen. Není přípustné, aby procesní soud po skončeném procesním řízení se zabýval mimo spor touto otázkou na návrh žalované, prováděl o tom důkazy a rozhodoval, zda žalované byl směneční platební příkaz řádně doručen, čili nic. Neboť, nebyl-li jí dosud doručen, není tím žalovaná vůbec dotčena a není na řízení súčastněna. Teprv, byla-li by proti ní na základě tohoto příkazu pak vedena exekuce, jest na ní, aby se proti ní bránila žalobou ve smyslu § 39 čís. 5 ex. ř., v níž může uplatniti, že směneční platební příkaz proti ní neexistuje, poněvadž jí řádně nebyl doručen.
Nejvyšší soud zrušil usnesení rekursního soudu a uložil mu, by o rekursu znovu rozhodl. Důvody:
Názor rekursního soudu právem napadá do volací rekurent jako mylný. Vylíčený inesprávný postup při doručení má v zápětí zmatečnost dle § 477 č. 4 c. ř. s., pokud tím straně odňata byla možnost před soudem projednávati. K této zmatečnosti musí soud v každém období přihlížeti z úřadu a nesejde na tom, byl-li na zmatečnost tu upozorněn žalobcem či žalovaným. Také tento je oprávněn k tomu, aby soud upozornil na nezákonný postup při doručování a navrhl opětné řádné doručení. Žalovaný může se ovšem proti případné exekuci na základě platebního příkazu brániti rekursem nebo žalo'bou podle § 39 č. 5 ex. ř., nemusí však vyčkati, až bude exekuce zavedena, a může případně použiti i více obraných prostředků zároveň. Nebylo proto překážky, aby návrhu žalované bylo vyhověno za předpokladu, že zmatečný postup při doručování platebního příkazu byl zjištěn. Soud rekursní, ač správně uvedl, že při obsahu zpátečního lístku je připuštěn protidůkaz dle § 292 odst. 3 c. ř. s., vycházeje z mylného právního předpokladu, nepřezkoumal zjištění prvého soudu o postupu při doručování, ač zjištění ta v rekursu žalujcí strany byla výslovně napadena.

Citace:

č. 14233. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17, s. 240-241.