Č. 6125.

Pensijní pojišťování: * Chromolitograf, který dle předložených výkresů na kámen kreslí, jest duševně činným ve smyslu § 1, odst, 2. lit. a) zák. č. 89/20.
(Nález ze dne 4. prosince 1926 č. 24991.)
Prejudikatura: Boh. 1666 adm.
Věc: Firma B. a spol. v Brně (adv. Dr. Jan Fleischmann z Prahy) proti ministerstvu sociální péče (min. rada Dr. Bronislav Vellek, za zúčastněné Františka A. a Jaroslava N., adv. Dr. Teodor Šmeral z Prahy) o pensijní pojištění.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Nař. rozhodnutím uznal žal. úřad v pořadí instancí, že litografové Jaroslav N. a František A. ve svém zaměstnání u stěžující si firmy od 1. července 1920 podléhají dle zák. z 5. února 1920 č. 89 Sb. pojistné povinnosti pensijní, ježto práce, které oba zaměstnanci dle provedeného šetření vykonávají, dlužno považovati jako práce kresličské za práce převážně duševní.
O stížnosti nss uvážil:
Dle názoru nss-u nutno činnost obou zaměstnanců považovati v podstatě za činnost kresličskou. Neboť oba nepřenášeli předložené jim výkresy na kámen cestou chemickou nebo mechanickou, nýbrž sami na kámen kreslili, při čemž je nerozhodno, činili-li tak tužkou, perem či jehlou. Kresličská činnost pokládána byla již podle cís. nař. z 25. června 1914 č. 138 ř. z. za činnost převážně duševní (§ 1 ve spojení s § l a, 4. odst.) a poněvadž zák. z 5. února 1920 č. 89 Sb. pojem duševní činnosti nijak nevymezil, nutno míti za to, že po této stránce stojí na stanovisku norem dříve platných. Nutno tedy i za platnosti zák. č. 89/20 práci kresličskou jako duševní hodnotiti a to bez rozdílu, jde-li o činnost, kde kreslič obraz tvoří, neb kde kreslí dle přílohy mu dané. Při kreslení — třeba by i kresleno bylo dle předlohy — nejde o pouhou pohotovost ruční, t. j. ovládání tužky či toho, čím se kreslí — nýbrž podstatou činnosti kresličské je duševní činnost, která nad onou ruční pohotovostí převládá.
Neshledal proto nss, že by žal. úřad hodnotě činnost obou zaměstnanců jako převážně duševní, byl se dopustil nezákonosti. Nss poukazuje ostatně i na nál. Boh. 1666 adm., v němž jednáno bylo o pensijní povinnosti rýsovačů ve strojírně, a kde vysloveno, že činnost taková právem jako činnost kresličská a tedy převážně duševní byla hodnocena.
Byla-li činnost zaměstnanců, o které nyní jde, právem hodnocena jako převážně duševní, podrobil je žal. úřad právem dle § 1 odst. 2 lit. a) zák. č. 89/20 pensijní povinnosti.
Pokud stížnost vytýká, že chromolitografové nejen na kámen kreslí, nýbrž i kámen leptají a jinak upravují, kterážto činnost prý je ryze manuelní, dělnická, nemohl nss dle §§ 5 a 6 zák. o ss. k této námitce přihlížeti, ježto o zaměstnancích, o které jde, nebylo v adm. řízení nikdy a nikým tvrzeno, že by kromě kreslení na kámen ještě jinou činnost vyvíjeli, a žal. úřad nerozhodoval a ovšem ani rozhodovati nemusel o otázce, v adm. řízení na spor nevznesené, převládá-li u zaměstnanců, jichž spor se týká, tato činnost manuelní, či ona činnost duševní, kreslířská.

Citace:

č. 6125. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 735-736.