Čís. 7029.

K uložení jistoty ve smyslu § 44, druhý odstavec, druhá věta ex. ř. se nevyhledává, by k dřívějším okolnostem přistoupily nové další okolnosti, ohrožující uspokojení nároku vymáhajícího věřitele, stačí, když — Čís. 7029 —
777
se po povolení odkladu exekuce toto ohrožení projeví třebas z příčin, které tu již dříve byly, ale teprve později se ve svých účincích staly vymáhajícímu věřiteli a soudu poznatelnými. Pravděpodobný výsledek sporu o nepřípustnost exekuce zpravidla nemůže padati na váhu, avšak exekuční soud může a smí při posuzování zákonných podmínek pro povolení exekučního návrhu přihlížeti k okolnostem, jež v tomto sporu vyšly na jevo a jsou pro posouzení závažné.
Při usnesení o odkladu exekuce jest vůbec přihlížeti k zájmům obou stran a srovnati je mezi sebou navzájem a přizpůsobiti usnesení tomu, čí zájem objeví se silnějším a větší ochrany zasluhujícím.
(Rozh. ze dne 3. května 1927, R I 308/27.)
František N. domáhal se žalobou nepřípustnosti exekuce vyklizením, vedené proti manželům Vilému a Emilii N-ovým. K návrhu Františka N-a byl povolen odklad exekuce vzhledem к žalobě o její nepřípustnost. Když byla žaloba soudem prvé stolice zamítnuta a žalobce podal do rozsudku odvolání, navrhl vymáhající věřitel, by byla dlužníku uložena jistota. Soud prvé stolice jistotu dlužníku uložil vzhledem k tomu, že byla žaloba v prvé stolici zamítnuta, rekursní soud zamítl návrh na uložení jistoty.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Rekursní soud změnil usnesení soudu prvého, jímž byl Františku N-ovi povolen další odklad exekuce vyklizením jen, složí-li jistotu 24000 Kč, z toho důvodu, že vymáhající strana netvrdila a neosvědčila, že po povolení odkladu exekuce nastaly okolnosti, činící pravděpodobným ohrožení jejího uspokojení. Vymáhající věřitel se vším právem brání proti tomuto usnesení. § 44 druhý odstavec ex. ř. nelze vykládati v tom úzkém smyslu, že by musily ku dřívějším okolnostem přistoupiti nové další okolnosti, osvědčující ohrožení uspokojení nároku vymáhajícího věřitele, stačí naopak již, když se po povolení odkladu exekuce toto ohrožení projeví třebas z příčin, které tu již dříve byly, ale teprve později se ve svých účincích staly vymáhajícímu věřiteli a soudu poznatelnými. Jeť základným úmyslem i účelem onoho zákonného předpisu, stanoviti zásadu, že může býti dodatečně žádáno o jistotu, osvědčí-li se z příčin třeba později se projevivších vůbec potřeba zajištění nároků vymáhajícího věřitele tímto způsobem (srv. komentář Neumann k §u 44 str. 202 a 203). Ostatně dlužno poukázati к tomu, že vymáhající věřitel osvědčil, že se František N. ke koupěchtivým, kteří se zajímají o koupi dotyčné nemovitosti, hrubě chová a tuto nemovitost haní, takže již v těchto okolnostech, které jsou způsobilé ohroziti výhodné zpeněžení oné nemovitosti, jest spatřovati nové okolnosti ve smyslu § 44 druhý odstavec ex. ř., jež padají tím spíše na váhu, když jimi na straně Františka N-a zároveň osvědčen přímý úmysl poškozovací. Pravděpodobný výsledek sporu o nepřípustnost exekuce, vedeného proti vy- — Čís. 7030 —
778
máhajícímu věřiteli, zpravidla ovšem na váhu padati nemůže, tím však není řečeno, že by soud exekuční nemohl a nesměl při posuzování zákonných podmínek pro povolení exekučního návrhu přihlížeti k okolnostem, které v tomto sporu na jevo vyšly a pro posouzení jsou závažné. Při usnesení o odkladu exekuce jest vůbec přihlížeti k zájmům obou stran a srovnati je mezi sebou navzájem a usnesení přizpůsobiti tomu, čí zájem objeví se silnějším a větší ochrany zasluhujícím (§ 42 ex. ř. a § 162 jedn. ř.). Pro toto srovnání stačí k vůli stručnosti poukázati na skutková zjištění soudu prvé stolice v souběžném sporu, jež zůstala v žalobcově odvolání nenapadena, a zdůrazniti při tom, že proti poctivému v důvěře v odhadní protokol a v knihovní stav ve veřejné dražbě nabytému právu vymáhajícího věřitele, stojí v tomto případě pochybný a sporný nárok odpůrce, který byl uplatněn proti vymáhajícímu věřiteli jakožto vydražiteli teprve po dražbě a proti němuž vymáhající věřitel z četných v onom sporu blíže objasněných důvodů vytýká nicotnost podle § 916 obč. zák. a zároveň odporovatelnost pro úmysl zkrátiti věřitele.

Citace:

Čís. 7029. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 802-804.