Čís. 15095.

Pozemková reforma (§ 9 zák. čís. 93/31 Sb. z. a n.).
Vkládá-li se s vlastnickým právem na přídělovou nemovitost zároveň zástavní právo pro několik pohledávek, k jichž sjednání Státní pozemkový úřad svolil, jest v návrhu Státního pozemkového úřadu na vklad zástavního práva v určitém pořadí spatřovati autoritativní prohlášení Státního pozemkového úřadu, že toto knihovní pořadí při svolení k těmto zápůjčkám určil; přivolení ani vlastníka nemovitosti, ani ustupujících věřitelů není potřebí a neplatí tu předpis § 29 kn. zák.
(Rozh. ze dne 2. dubna 1936, R I 126/36.)
Prvý soud povolil současně s vkladem práva vlastnického se souhlasem Státního pozemkového úřadu, jenž současně stanovil knihovní pořadí, vklad čtyř zástavních práv na zbytkový statek B., zamítl však žádost, by prvá dvě zástavní práva byla zapsána v prvém pořadí, třetí v druhém a čtvrté ve třetím. Důvody: Dle ustanovení § 29 knihov. zákona stanoví se pořad zapsaných práv časovým postupem, jak ty které žádosti došly ke knihovnímu soudu, takže dojdou-li zároveň najednou, mají pořad stejný. Jiný pořad by byl možný jenom na základě postoupení přednosti oprávněného před jeho právem právu jinému a toho v tomto případě není. Rekursní soud nevyhověl rekursu.
Nejvyšší soud uložil prvému soudu nové rozhodnutí.
Důvody:
Podle § 9 zákona č. 93/31 Sb. z. a n., vkládá-li se s vlastnickým právem nabyvateli současně zástavní právo pro několik pohledávek, k jichž zápůjčce Státní pozemkový úřad svolil a jichž pořadí při tomto svolení určil, řídí se pořadí zápisů tímto určením a výměna pořadí bude v pozemkové knize zapsána podle svolení Státního pozemkového úřadu a návrhu o tom učiněného; přivolení ustupujícího věřitele a vlastníka nemovitosti se v tomto případě nevyžaduje pro knihovní zápis. Pro případy takové neplatí tedy předpisy § 29 knih. zák., na něž se nižší soudy odvolávají. Rekursní soud poukazuje mimo to na to, že v knihovní žádosti není ani citován § 9 zák. č. 93/31 Sb. z. a n. a že není tam ani v dotčených vkladních listinách ani v doložkách na nich, obsahujících svolení Státního pozemkového úřadu uvedeno, že Státní pozemkový úřad při svolení k dotčeným zápůjčkám stanovil současně jejich knihovní pořadí. Tyto okolnosti nemohou však odůvodniti zamítavé stanovisko nižších soudů. Z knihovní žádosti je nade vší pochybnost jasno, že jde o zavedení knihovního pořádku podle malého přídělového zákona č. 93/31, a ježto Státní pozemkový úřad sám knihovní žádost podal, jest v jeho návrhu na vklad zástavního práva pro pohledávku věřitele A do prvního pořadí, pro úvěrovou pohledávku věřitele B do druhého pořadí a pro úvěrovou pohledávku věřitele C do třetího pořadí obsaženo zároveň autoritativní prohlášení Státního pozemkového úřadu, že toto knihovní pořadí při svolení k těmto zápůjčkám určil, a soudy jsou tím vázány. Příčí se proto stanovisko nižších soudů v té příčině smyslu ustanovení § 9 zákona č. 93/31 Sb. z. a n. (čl. V. č. 1 zák. č. 251/34 Sb. z. a n.).

Citace:

č. 6064. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 626-627.