NPD documents search: Boh. adm., 19 (1937)

Č. 12874.

Samospráva obecní: * § 16 odst. 7 ve spojení s § 5 odst. 4 obec. fin. novely č. 329/1921 Sb. obsahuje jen normu kompetenční; mimo speciální předpisy (jako na př. §§ 5 a 10 téže fin. novely) je materiální norma, stanovící zodpovědnost starosty z úředního jednání vůči obci, obsažena v § 66 čes. obec. zříz., resp. v § 59 mor. a slez. obec. řádu.
(Nález z 22. dubna 1937 č. 12200/37.)
Věc: František Ř. ve Vranovicích proti rozh. zem. úřadu v Brně z 28. června 1934 o zodpovědnosti ze správy obce.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro vadnost řízení.
Důvody: V protokole z 22. ledna 1924 o odevzdání správy obce Vranovic novému starostovi Františku R. je seznamenáno 15 kusů cenných papírů patřících obci, mezi nimiž jsou IV. státní půjčka, serie 3 č. 207 nom. 37500 Kč a IV. státní půjčka, serie 3 č. 213 nom. 37500 Kč. Posléz uvedené dva papíry uloženy byly v obecní ohnivzdorné pokladně. Když se jednalo o obecních účtech za rok 1924, byly před schůzí fin. komise, svolané k projednáni účtů na 11. května 1925, z pokladny vyňaty, aby byly předloženy fin. komisi; na to pak uloženy pouze do skříně. Když starosta Ř. chtěl 1. července 1925 odstřihnouti kupony obou papírů, shledal, že papíry chybějí.
Okr. úřad v Hustopečích výměrem z 24. listopadu 1933 vyslovil, že ve smyslu § 59 mor. obec. zřízení, § 16 odst. 6 a 7 a § 5 odst. 4 a 5 fin. novely činí bývalého starostu obce Františka Ř. zodpovědným ze ztráty výše uvedených cenných papírů a stanoví jeho náhradní povinnost těchto dluhopisů ve prospěch obce Vranovic. K tomuto závěru dospěl okr. úřad na základě toho, že st-l — jak sám přiznal — viděl 12. nebo 13. května 1925, jakož i později vícekráte, že cenné papíry leží místo v pokladně v dřevěné, pro jejich úschovu nevyhovující skříni, a přesto, kromě tvrzeného upomenutí předsedy fin. komise a obecního pokladníka, aby je uklidili na bezpečnější místo, nic pro jejich bezpečnou úschovu nezařídil.
Odvolání podané proti tomu st-lem bylo nař. rozhodnutím zamítnuto.
Proti tomuto rozhodnutí podána byla stížnost k nss doplněná dodatečným vysvětlením de pres. 12. prosince 1935. Poněvadž tento dodatek jest opožděný (nař. rozhodnutí bylo doručeno st-li 3. července 1934), může se nss zabývati jenom námitkami obsaženými ve stížnosti samé.
Nejprve bylo přihlédnouti k námitce uplatňující, že použité zákonné normy, totiž § 5 bod 4 a 5 a § 16 bod 6 a 7 fin. novely, se vztahují jen na zodpovědnost starostovu při sdělávání obecních účtů a v přímém peněžním hospodaření obecním a že z nich nemohou býti vyvozovány důsledky pro daný speciální případ. Námitku tuto, pokud je jí rozuměti jako výtce použití nesprávné právní normy, nutno podle § 5 zákona o ss odmítnouti pro nepřípustnost, jelikož st-l se tímto způsobem nebránil před žal. úřadem, ačkoli již výměr prvé stolice byl výslovně opřen o jmenované zákonné normy. Pokud by touto námitkou popíral st-l kompetenci správních úřadů rozhodovati o náhradě škody proto, že v relaci, o niž jde, vůbec není správní úřad povolán rozhodovati, nutno poukázati k tomu, že po stránce kompetenční je § 5 fin. novely podle výkladu konstantní judikatury nss (srov. Boh. A 8440/30 a 12709/36) rozhodující normou ve všech případech, kdy se o povinnosti k náhradě škody z hospodářské správy obce rozhoduje za účinnosti cit. fin. novely. — — —
St-l se proti svému obvinění brání především námitkou, že výslovně jako starosta obce dal obecnímu pokladníku příkaz, aby cenné papíry dal zpět do pokladny. Neposlechl-li pokladník, nemohl prý ho starosta násilně donutiti. Takto formulovaná námitka je zřejmě bezdůvodná, neboť právní řád poskytuje obec. starostovi dosti právních prostředků — aniž bylo vůbec případno mluviti o násilí — k tomu, aby docíleno bylo provedení starostových příkazů. Ostatně, je-li starostovou povinností na bezpečné uložení obecních cenností dozírati, plyne z toho v nejkrajnějším případě i povinnost učiniti vlastní positivní opatření. St-l ovšem po této stránce uvádí v další námitce a uplatňoval již v odvolání, že povinnost dozírati nad řádnou úschovou cenných papírů po vynětí z obecní pokladny nestíhala již jeho, poněvadž papíry ty byly protokolárně odevzdány fin. komisi, resp. jejímu předsedovi, a tímto aktem přešla zodpovědnost na uvedené orgány. Žal. úřad pojal tuto námitku jako výtku uplatňující spoluzavinění předsedy fin. komise a odkázav ji na pořad soudní, nezaujal k ní stanoviska ani po stránce skutkové ani právní. Poněvadž však v případě, že by papíry byly bývaly formálně odevzdány předsedovi fin. komise k úřední potřebě fin. komise, byla by zodpovědnost za jejich řádnou úschovu dočasně bývala se starosty obce sňata a tedy jde tu o okolnost, na níž záleží zodpovědění otázky, zda zodpovědnost ze ztráty cenných papírů stíhala v daném případě vůbec obec. starostu, zůstalo řízení v podstatné části neúplné.

Citace:

Č. 12874. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19, s. 547-548.