NPD documents search: Boh. adm., 7 (1925), sv. 2

Č. 4953
.
Obecní úředníci: I. * Slovy »provisomí léta služební« v § 21, odst. 4 zák. č. 443/1919 rozumí se pouze léta ztrávená v poměru provisorního úředníka. — II. Okolnost, že ve schváleném rozpočtu obecním je k odůvodnění jednotlivé položky platové uvedeno, že úředník obce slouží určitou dobu, nezakládá pro úředníka toho nárok na skutečný zápočet doby té.
(Nález ze dne 29. září 1925 č. 18052.)
Věc: František Z. ve V. (adv. Dr. Viktor Říha z Prahy) proti moravskému zemskému výboru v Brně o úpravu služebního poměru a výslužné.
Výrok: Nař. rozhodnutí, pokud se týká doplatku 10000 Kč, zrušuje se pro nezákonnost, v ostatním se stížnost zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Usnesením ob. zast. ve V. z 21. listopadu 1923 byly st-li upraveny služ. požitky a byl mu podle zák. č. 443/1919 přiznán základní plat X. hodn. třídy 1. stupně státních úředníků, 8 trienálek v celkové výši 100% zákl. platu, 25% příbytečné ve výši 25% služného. Vzhledem k zák č. 312/1920 byly st-li pak od 9. května 1920 přiznány služ. požitky VIII. hodn. třídy 2. stupně stát. úředníků skupiny E, od 1. ledna 1922 požitky VIII. hodn. třídy 3. stupně této skupiny. Ježto st-l vstoupil dnem 1. ledna 1923 do pense, byly mu současně vyměřeny pensijní požitky na základě 28leté doby služební (t. j. 25 let skutečně ve službě ztrávených a 3 léta válečná).Zároveň vyslovilo ob. zastupitelstvo, že trvá na slevě částky 10000 K z doplatku st-li příslušejícího za léta uplynulá, se kterou st-l projevil souhlas. Nař. rozhodnutím bylo odvolání st-lovo z usnesení podané zamítnuto.
O stížnosti uvážil nss takto: — — —
Žal. úřad vyslovil, že st-li byla pense správně vyměřena na základě 28leté služ. doby a že nemůže žádati, aby služ. doba sloužící za základ vyměření pense byla počítána od r. 1883, ježto jeho služ. doba úřednická začíná ve smyslu §§ 7 a 9 zák. č. 443/1919 teprve ode dne, kdy byl jmenován úředníkem, což se stalo v sezení ob. výboru z 18. května 1898 s platností od 1. ledna 1898, kdežto dříve byl st-l u obce zaměstnán co písař. Proti tomu namítá stížnost, že ob. zast. schválením rozpočtu, ve kterém byla při jméně st-lově uvedena poznámka »slouží 40 let« a do kterého byly zařaděny 100% trienálky pro st-le, celou jeho služ. dobu od roku 1883 uznalo. Že by st-li nárok na započtení služ. doby od 1. června 1883 do 1. listopadu 1898 příslušel na základě výslovnéno přiznání obcí, st-l v odvolání neuplatňoval. Nehledě ani k této okolnosti, nemohla však námitka stížnosti býti shledána důvodnou, poněvadž rozpočet jest pouhý plán, podle kterého obec v určitém správním roce míní hospodařiti, a nevzniká tím, že určitá položka byla pojata do rozpočtu, pro obec nějaký závazek naproti osobě třetí. Ale ani v tom, že snad v textu rozpočtu byla při jméně st-lově uvedena poznámka »slouží 40 let« a že rozpočet byl schválen, nelze shledati nějaké uznání právního nároku st-lova.
St-l poukazuje dále k obhájení svého nároku na započtení uvedené služ. doby do pense na § 21 cit. zák., podle něhož prý se provisorní léta služ. započítávají do pense. Soud neshledal tuto námitku důvodnou, neboť, mluví-li zákon, který upravuje služ. poměry úředníků obecních, o provisorních letech služebních, má na mysli jen dobu, kterou dotyčná osoba ztrávila jako provisorní úředník, t. j. ve smyslu odst. 1. §u 8 zákona. Nebyl-li však st-l, jak žal. úřad vyslovil a co stížnost nebéře v odpor, před 1. lednem 1898 vůbec ob. úředníkem a to ani provisorním, nýbrž písařem ustanoveným na smlouvu, pak nelze u něho mluviti o provisorních letech služebních ve smyslu uvedeného ustanovení §u 21.

Citace:

č. 4953. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 7/2, s. 211-212.