NPD documents search: Váž. civ., 16 (1934), sv. 1

Čís. 13241.

Podle ustanovení § 251 čís. 6 ex. ř. jsou z exekuce vyloučeny všechny předměty, jichž jest nezbytně zapotřebí k výhodnému provozování řemesla, by tím byla zajištěna dosavadní činnost řemeslníka tak, aby byla schopna soutěže, nikoliv jen, by jeho obživa byla zajištěna. Není zapotřebí, aby dlužník používal předmětů těch osobně, a je nerozhodné, zda jich používá on sám, či síly pomocné. Předpokladem dalším však jest, aby řemeslo v době, kdy zabavení předmětů bylo provedeno, skutečně vykonával, při čemž nepřichází v úvahu, že z nahodilých příčin přechodně řemeslo vykonávati nemohl.
(Rozh. ze dne 2. února 1934, R I 10/34.)
V exekuci proti majiteli autosprávkárny byly zabaveny různé stroje, jichž vyloučení z exekuce navrhl dlužník proto, že je nutně potřebuje k výkonu strojního zámečnictví. Soud prvé stolice dlužníkův návrh zamítl, rekursní soud mu vyhověl a exekuci ohledně zabavených strojů zrušil.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolaclmu rekursu.
Důvody:
Podle ustanoveni § 251 č. 6 ex. ř. jsou z exekuce vyloučeny všechny předměty, jichž jest nezbytně zapotřebí k výhodnému provozování řemesla, by tím byla zajištěna dosavadní činnost řemeslníka tak, by byla schopna soutěže, nikoliv jen, aby byla jeho obživa zajištěna. Není zapotřebí aby dlužník používal předmětů těch osobně, a je nerozhodné, zda jich používá jen on sám či síly pomocné. Předpokladem dalším však jest, by řemeslo v době, kdy zabavení předmětů bylo provedeno, skutečně vykonával (č. 8257 sb. n. s.), při čemž nepřichází v úvahu, že z nahodilých příčin přechodně řemeslo vykonávati nemohl. Předpoklady ty jsou splněny, neboť dlužník provozuje zámečnické řemeslo v najaté dílně u Josefa M-a v M., arciť v malém rozsahu a omezeně, ale proto, že zabavené předměty má uloženy u Josefa B-a v B., kam je odvezl proto, že se spolčil s ním a s Ferdinandem K-em ke společné výrobě, k níž však pro neshody nedošlo, jak B. říká, z toho důvodu, že, nemaje k dlužníku důvěry, odepřel mu poskytovati peníze na modely. Předměty ty dosud nemohl dlužník přestěhovali do M. podle zprávy městského úřadu v M. a musí si je vydlužovati od M-a. Z výpovědi Václava S-a patrno, že živnost vykonával vždy se společníkem, poněvadž nikdy neměl provozovací kapitál. Z toho všeho jest zřejmo, že dlužník řemeslo vykonává a že je vykonával i v době zabavení. Že k provozu tohoto řemesla vykonávaného v najaté dílně u M-a potřebuje zabavené předměty potvrdil Václav S. a plyne to i ze zprávy městského úřadu v M., že si dlužník musí stroje vydlužovat od M-a, a z toho, že stroje z B. do M. dosud nepřestěhoval, neplyne ještě, že je k zajištění dosavadní řemeslnické činnosti nepotřebuje, a není proto zapotřebí důkazu spisem Ck I 222/33. Jde proto jen o přechodné nepoužívání vlastních strojů a náčiní, k němuž došlo proto, že sešlo s provozování řemesla v B .

Citace:

Čís. 13241. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 150-151.