Čís. 4172.

Do usnesení, povolujícího uschování za trvání odkladu exekuce, jest rekurs přípustným.
Za trvání odkladu exekuce nelze se domáhati dalších exekučních úkonu, třebas byly povoleny dříve, nežli byl povolen odklad exekuce.
(Rozh. ze dne 23. září 1924, R II 310/24.)
Exekuce na dlužníkovy svršky, jež byly dne 3. dubna 1924 zabaveny, byla usnesením ze dne 17. dubna 1924 odložena. Podáním ze dne 20. června 1924 žádal vymáhající věřitel za trvajícího ještě odkladu exekuce, by bylo povoleno exekuční uschování zabavených věcí. Soud prvé stolice návrhu vyhověl, rekursní soud návrh zamítl.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu. Důvody:
Rekurs, jejž podala povinná strana do usnesení prvého soudu, byl přípustným přes ustanovení §u 289 ex. ř., že nelze si stěžovati do usnesení, povolujícího uschování zabavených věcí, jelikož ze zařazení tohoto §u na posledním místě onoho oddílu exekučního řádu, jenž jedná v §ech 249—289 o exekuci na hmotné, movité věci a to o jejich zabavení, o Omezení zabavení, o uschování zabavených svršků a o jejich prodeji, jest zřejmo, že zákon v §u 289 ex. ř. předpokládá exekuční řízení, které jest v běhu, nikoliv tedy uschování, které bylo povoleno po odkladu exekuce, který znamená úplný klid v exekučním řízení (§ 43 ex. ř.). Zpravidla nesmí ve stavu exekuce, jak byl v době povolení odkladu, nastati nižádná změna a proto rekursní soud právem změnil usnesení prvého soudce a zamítl návrh vymáhající strany na povolení uschování, jenž byl podán po odkladu exekuce. Na věci nemění ničeho okolnost, že v tomto případě vymáhající straně bylo usnesením prvého soudce ze dne 26. března 1924 právoplatně povoleno uschování zabavených věcí dlužníkových, které však nebylo vykonáno, jelikož vymáhající strana neopatřila dopravních prostředků.

Citace:

č. 9238. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1929, svazek/ročník 11/2, s. 371-375.