Č. 10961.

Zaměstnanci veřejní. — Pozemková reforma: I. O organisaci stpú-u a jeho obvodových úřadoven. — II. Příděloví komisaři jsou orgány obvodových úřadoven, nemají však povahu samostatných úřadů. — III. Přemístění sídla přídělového komisaře téže obvodové úřadovny není přeložením podle ustanovení dekretu dvoř. komory ze 13. září 1804 o náhradě stěhovacích výloh.
(Nález ze dne 21. prosince 1933 č. 19.084.)
Prejudikatura: Boh. A 7875/29, 10.015/21, 10.960/33.
Věc: Ing. Karel P. v R. (adv. Dr. Vladimír Říha z Prahy) proti státnímu pozemkovému úřadu v Praze o stěhovací výlohy.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: St-l nastoupil službu u přídělového komisaře stpú-u v J. dne 28. září 1923 jako smluvní síla kancelářská na dobu potřeby, a to podle rozhodnutí stpú-u v Praze z 10. září 1923, podle něhož měl býti přijat do služby obvodové úřadovny ve Z. a přidělen do J. Výnosem stpú-u z 20. října 1923 bylo st-li sděleno, že rozhodnutím předsedy tohoto úřadu z 18. října 1923 byl ustanoven pro službu u přídělového komisaře v J., a důsledkem toho dnem 28. září 1923 zproštěn služby u obvodové úřadovny ve Z. a vyzván, aby téhož dne se přihlásil k službě u přídělového komisaře v J. Výnosem stpú-u z 26. února 1926 byl st-l jako smluvní technický úředník u přídělového komisaře v J. jmenován prozatímním přídělovým komisařem pro objekty J., K., P. a V. s úředním sídlem v J., a výnosem z 1. srpna 1928 bylo st-li propůjčeno s účinností ode dne 17. července 1928 systemisované služební místo šesté platové stupnice v osobním stavu zemědělsko-technických úředníků obvodových úřadoven stpú-u s úředním titulem »zemědělský komisař«. Při tom st-l v adrese naznačen jako smluvní technický úředník ve Z. a bylo doloženo, že služební použití st-le zůstává nezměněno. Oběžníkem z 8. října 1930 nařídil stpú, aby vzhledem k tomu, že provádění pozemkové reformy v obvodu přídělového komisaře v J. má nyní své těžiště v okresu r.ském, přídělový komisař přesídlil z J. do R. ke dni 31. prosince 1930, a doložilo, že působnost jeho zůstává nezměněna.
Podáním ze 16. ledna 1931 žádal st-l o hrazení stěhovacích výloh (nábytečného), které mu vznikly úředně nařízeným přesídlením komisariátu z J. na nové služební místo do R., jež se stalo na základě rozkazu z 8. října 1930. Nař. rozhodnutím byla tato žádost zamítnuta jako neodůvodněná z těchto důvodů: »Základní podmínkou pro přiznání nároku jest přestěhování z důvodů přeložení, t. j. přestěhování z důvodu změny služebního místa. Služebním místem úředníků přídělového komisaře v J. i R. je Z. Přemístěním komisariátu z J. do R. nezměnilo se služební místo žádného z úředníků přídělového komisaře v J. Změnilo se pouze místo jejich dočasného exponování. Jelikož nebyla splněna výše uvedená základní podmínka pro přiznání nábytečného, nemá žádný z úředníků býv. komisariátu v J., přestěhovavších se do R., nároku na náhradu stěhovacích výloh, tedy ani nároku na nábytečné. Proti tomuto rozhodnutí podal st-l stížnost k nss, o níž bylo uvažováno takto:
V řízení správním domáhal se st-l »nábytečného« ve výši tříměsíčního platu jako náhrady stěhovacích výloh z důvodu »přesídlení komisariátu« z J. do R. Uplatňoval tedy nárok toho druhu, o jakém jedná dekret dvorské komory ze 13. září 1804 č. 29.311-3113, sb. zák. prov. svaz. 22, č. 31. I ve stížnosti k nss opírá st-l tvrzený svůj nárok o tento dekret dvorské komory z r. 1804.
Podle této dosud platné normy přísluší za splnění ostatních předpokladů tam uvedených t. zv. odškodné za nábytek ve formě příspěvku, vyměřeného určitým násobkem měsíčního služného, úředníkům, kteří byli přeloženi. Přeložením ve smyslu § 67 služ. pragm. rozuměti /jest — jak bylo vysloveno v nál. Boh. A 10.015/32 — úřední opatření, spočívající v tom, že zaměstnanec na určitém služebním místě trvale ustanovený toto služební místo ztrácí, avšak uno actu nabývá nové trvalé místo služební u jiného úřadu, k němuž byl přeložen a kde službu nastoupil. Úřadem pak sluší rozuměti takové instituce včleněné do organismu státní správy, které vykonávají jméném státu a za stát určité funkce, a které jsou zřízeny zákonem, resp. nařízením y právně-technickém slova smyslu (srov. §§ 89 a 90 úst. list.). Aby provedeny byly úkoly, svěřené státu zákonem č. 215/19 o zabrání velkého majetku pozemkového, zřízen byl zákonem č. 330/19 stpú pro celé území republiky čsl. se sídlem v Praze. Práce výkonné obstarává podle § 3 tohoto zák. potřebný počet úřednictva systemisovaného min. radou a jmenovaného předsedou stpú-u, pokud jmenování to nepřísluší podle ústavy presidentu republiky nebo vládě. Příslušnost stpú-u určují §§ 4 až 7. V § 8 se stanoví, že nařízením může býti přenesena část působnosti stpú-u na obvodové úřadovny nebo komise, zřízené pro jednotlivé územní obvody, v nichž potřeba toho se objeví. Zřizování obvodových úřadoven a jejich působnost byly upraveny vl. nař. č. 451/20 ve znění vl. nař. č. 225/21. Podle §§ 1 a 2 zřizuje obvodové úřadovny podle potřeby stpú a vyhlašuje zřízení jich předseda stpú-u ve Sbírce zák. a nař. Úřednictvo pro ně jmenuje ve smyslu § 3 cit. nař. v rámci povolené systemisace předseda stpú-u, pokud jmenování to nepřísluší presidentu republiky nebo vládě.
Z toho vysvítá, že »úřady« ve smyslu předeslaném při provádění pozemkové reformy jsou jednak stpú, jednak obvodové úřadovny, a že tedy systemisovaná místa mohou obdržeti státní úředníci v ústředí nebo u obvodových úřadoven řádně zřízených. Obvodová úřadovna ve Z., k níž byl st-l ustanoven výnosem stpú-u z 1. srpna 1928, zřízena byla vyhláškou č. 309/22. Podle toho, co dolíčeno, byl st-l úředníkem této obvodové úřadovny a bylo místo její, t. j. Z., úředním místem st-lovým.
Jak patrno z instrukce stpú-u, uveřejněné v úředním věstníku stpú-u, ročník IV. str. 183, jsou příděloví komisaři orgány obvodových úřadoven, pověření vedením místních prací, spojených s prováděním přejímacího a přídělového řízení v určitě ohraničených pracovních obvodech, vytčených v rámci místní příslušnosti jednotlivých obvodových úřadoven. Nemají tedy povahu samostatných úřadů ve smyslu předeslaném, a nelze proto ani změnu pracovního působiště přídělového komisaře, způsobenou tím, že provádění pozemkové reformy má své těžiště v jiném místě téhož pracovního obvodu, považovati za přeložení k jinému úřadu ve smyslu § 3 dekr. dvoř. kanceláře ze 13. září 1804, Sb. pol. zák. svazek 22 č. 31.
Podle obsahu správních spisů bylo st-li jako smluvnímu technickému úředníku obvodové úřadovny ve Z. propůjčeno dekretem z 1. srpna 1928 systemisované služební místo 6. platové stupnice v osobním stavu zemědělskotechnických úředníků obvodových úřadoven. Podle toho, co předesláno, stalo se tedy město Z. služebním místem st-lovým a byl povinen v tomto městě konati službu na tak dlouho, dokud neobdrží jinou služební disposici. Takovým služebním opatřením byl i výnos stpú-u z 20. října 1923, na který stížnost zvláště poukazuje. Výnosem tím byl st-l ustanoven pro službu u přídělového komisaře v J. a v důsledku toho zproštěn služby u obvodové úřadovny ve Z. Leč výnosem tím nebylo provedeno přeložení st-le do J., jak za to má stížnost, nýbrž toliko přikázání ke služebním úkonům přídělovým. St-l nepozbyl aktem tím svého systemisovaného místa u obvodové úřadovny ve Z. a nenabyl také nového systemisovaného místa v J. Zproštění služby ve Z. bylo jen nutným důsledkem služebního přidělení k přídělovému komisaři a nelze z něho právem dovozovati, že by byl st-l pozbyl svého místo u obvodové úřadovny ve Z. jako úřadu, resp. že by byl obdržel systemisované (trvalé) místo u úřadu v J. Nenabyl-li však v J. trvalého služebního místa, nelze pohlíželi ani na služební příkaz stpú-u z 8. října 1930, týkající se přesídlení přídělového komisaře z J. do R., jako na přeložení st-le do R. a neporušil proto žal. úřad zákon, popřel-li st-li nárok na nábytečné proto, že nešlo o přeložení (Srov. Boh. A 7875/29).

Citace:

Č. 10961. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 15/2, s. 919-921.