Čís. 17535.

Exekuce zabavením držebních a požívacích práv k domu dlužníka
postavenému na nemovitosti knihovně připsané třetí osobě.
Výkon takové exekuce a zpeněžení zabavených práv.
V návrhu na povolení vnucené správy požívacího práva jest zahrnut
návrh na jeho zabavení podle § 331 ex. ř.
V povolení vnucené správy požívacího práva soudem není však zahrnuto i povolení zabavení tohoto práva. Spokojil-li se vymáhající věřitel s povolením vnucené správy, nepodav ani opravný prostředek ani návrh na doplnění podle §§ 423, 430 c. ř. s. a stěžuje-li si pouze dlužník, jest usnesení povolující vnucenou správu požívacího práva zrušiti.
(Rozh. ze dne 21. prosince 1939, R I 581/39.)
Vymáhající strana navrhla mezi jiným povolení exekuce zabavením držebních práv strany povinné k domu čp.... ve S. podle § 331 ex. ř. a vnucenou správou požívacího práva povinné strany k témuž domu podle § 334 ex. ř. Prvý soud exekuční návrh zamítl. Rekursní soud vyhověl exekučnímu návrhu Důvody: V tom, že vymáhající strana kromě exekuce na dům navrhla současně exekuci na držební a požívací práva povinné strany k domu, nelze spatřovat! nejasnost návrhu, opravňující k jeho zamítnutí. Ze znění exekuční žádosti jest patrné, že exekuce na práva jest navrhována pro případ nepovolení exekuce na dům. Podle § 14 ex. ř. jest současné použití více způsobů exekuce přípustným. Ohledně držebních a požívacích práv lze vésti exekuci podle §§ 325 a násl., jak jest navrhováno.
Nejvyšší soud vyhověl částečně dovolacímu rekursu, a zrušil napadené usnesení ve výroku, jímž byla povolena exekuce vnucenou správou požívacího práva k domu čp. ...
Důvody:
Povolil-li rekursní soud exekuci na majetková práva s doložkou »jak
jest navrhováno«, jest z toho zřejmo, že zamýšlel povoliti exekuci podle návrhu, tedy exekuci na jiná majetková práva podle §§ 331 a 334 ex. ř., a nikoli podle §§ 323 a násl. ex. ř. Toto zákonné ustanovení je v odůvodnění napadeného usnesení citováno zřejmě jen nedopatřením neb omylem. Dlužno to usuzovati i z toho, že z exekučních spisů nijak nevysvítá, že by povinná strana měla pouze obligační nárok na vydání domu čp. ... ve S. nebo na nabytí vlastnictví nebo jiných věcných práv k této nemo- vitosti proti třetí osobě. V případech však, kde se držební a požívací práva nezakládají na obligačním právním titulu nebo kde základy nabytí držby nejsou známy, je možná exekuce toliko zabavením držebních a požívacích práv ve smyslu §§ 331 a násl. ex. ř. Zabavení držebních (požívacích) práv uskutečňuje se podle § 331 ex. ř. — (v případech, kde není poddlužníka) — příkazem toliko dlužníku daným, aby se zdržel každého nakládaní s držebními a požívacími právy k nemovitosti. Podle povahy věci může také býti vykonáno i zájemní popsání práva, které jest zabaviti (jak ostatně vymáhající strana také navrhla). K platnosti zabavení těchto majetkových práv není však zajemného popsání třeba. Zabavení držebních práv, jak je povolil rekursní soud, odpovídá proto stavu věci i zákonu a dovolací rekurs v tomto směru je bezdůvodný. Nelze však mu upříti oprávnění, pokud vytýká, že povolení exekuce vnucenou správou požívacího práva rekursním soudem neodpovídá zákonu, nebylo-li dříve povoleno zabavení tohoto práva. Exekuce na t. zv. jiná majetková práva (§§ 330 a násl. ex. ř.) předpokládá dva stupně: jednak zabavení, jednak zpeněžení. Zabavení práva musí nezbytně vždy předcházeti jeho zpeněžení, ježto rozhoduje o pořadí jednotlivých vymáhajících věřitelů. Vnucená správa zabaveného práva je pouze jedním z možných způsobů jeho zpeněžení. O tomto zpeněžení nerozhoduje však soud exekuci povolující, nýbrž soud exekuční, a to po předchozím slyšení dlužníka a všech věřitelů, pro které se zabavení stalo (§§ 331, odst. 2 ex. ř.). I když by se mělo za to, že v návrhu vymáhající strany na vnucenou správu požívacího práva byl mlčky zahrnut i návrh na jeho zabavení podle § 331 ex. ř. (srov. rozh. č. 5235 Sb. n. s.), nelze přehlížeti, že rekursním soudem nebylo povoleno zabavení požívacích práv, že vymáhající strana se s tímto rozhodnutím rekursního soudu spokojila, nepodavší proti němu opravného prostředku, ani nenavrhla v zákonné lhůtě jeho doplnění podle §§ 423, 430 c. ř. s. a § 78 ex. ř. Stěžuje si proto povinná strana do této části napadeného rozhodnutí právem.

Citace:

čís. 17535. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1940, svazek/ročník 21, s. 760-761.