Authors:
= Váž. civ., 14 (1932), sv. 1
PDF

Čís. 11466.
Zákon ze dne 19. června 1931, čís. 100 sb. z. a n., o základních ustanoveních soudního řízení nesporného.
Není »nezákonností« (§ 46 (2) zák.), upravil-li soud styky jednoho z rodičů s dítětem, nežili-li rodiče dítěte spolu a jsou-li ve sporu o rozvod manželství. Případnou nevhodnost soudního opatření co do styků rodičů s dítětem nelze podřaditi pod pojem »nezákonnosti«.
(Rozh. ze dne 8. března 1932, R I 21/32.)
Do usnesení opatrovnického soudu, jímž byl upraven styk matky s dítětem, podal rekurs otec. Rekursní soud napadené usnesení potvrdil.
Nejvyšší soud nevyhověl otcovu dovolacímu rekursu.
Důvody:
Podle ustanovení § 46 zákona ze dne 19. června 1931 čís. 100 sb. z. a n. může, bylo-li usnesení soudu prvé stolice vyšším soudem potvrzeno, býti podán dovolací rekurs jen pro nezákonnost, zřejmý odpor se spisy nebo zmatečnost. Toho však v rozhodovaném případě není. Není nezákonností, že soud upravil styky matky s dítětem; soud byl k tomu oprávněn podle obdoby ustanovení § 142 obč. zák., ani rodiče dítěte spolu nežijí a jsou ve sporu o rozvod manželství. Ostatní obsah dovolacího rekursu doličuje nevhodnost opatření napadeného usnesení. Styky rodičů s dítětem upravuje soud podle § 142 obč. zák. podle volného uvážení, přihlédaje k okolnostem tam uvedeným; případnou nevhodnost takového soudního opatření nelze podřaditi pod pojem nezákonnosti a nemůže nevhodnost býti důvodem dovolacího rekursu (§ 46 a contrario § 42 citovaného zákona).
Citace:
Čís. 3498.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1930, svazek/ročník 11, s. 332-334.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).