NPD documents search: Váž. civ., 12 (1930), sv. 1

Čís. 17258.

Zamítl-li soud prvé stolice žalobu vůbec, odvolací soud pak jen pro tentokráte, jest rozsudek odvolacího soudu pro žalobce rozsudkem potvrzujícím; nepřevyšuje-li předmět sporu 7000 K a neprohlásil-li odvolací soud v rozsudku dovolání za přípustné, je jeho dovolání nepřípustné. Žalovaný je v takovém případě k dovolání oprávněn.
(Rozh. ze dne 10. března 1939, Rv I 2963/38.)
Srov. rozh. č. 797, 593 Sb. n. s.
Soud prvé stolice žalobě o vydání svršků oceněných na 11 000 K zčásti vyhověl, zčásti ji zamítl. Odvolací soud na odvolání obou stran potvrdil napadený rozsudek v části vyhovující žalobě, oceniv předmět sporu v této části částkou 10m400 K, kdežto v ostatku zamítl žalobu pro tentokráte.
Nejvyšší soud odmítl dovolání žalobkyně. Důvody:
Žalobkyně napadá rozsudek odvolacího soudu jen co do nároku na vydání šatstva a obuvi. Hledíc na to, že žalobkyně ocenila hodnotu celého žalobního nároku na 11 000 K a odvolací soud ocenil předmět sporu stran bytového zařízení nábytku a koberců částkou 10 400 K, činí hodnota nároku, o němž by měl dovolací soud rozhodovati, 600 K.
Soud prvé stolice žalobu v příčině tohoto nároku zamítl. Odvolací soud vyslovil, že se odvolání žalobkyně v tomto směru vyhovuje a rozsudek změňuje tak, že se žaloba zamítá jako předčasná pouze pro tentokráte.
Jestliže však soud prvé stolice žalobu zamítne vůbec a odvolací soud jen pro tentokráte, jest takový rozsudek odvolacího soudu pro žalobce rozsudkem potvrzujícím. Jestliže pak předmět sporu nepřevyšuje 7000 K a odvolací soud neprohlásí v rozsudku dovolání za přípustné, nemá žalobce — na rozdíl od žalovaného (Sb. n. s. č. 797) — podle ustanovení § 502, odst. 3 c. ř. s. ve znění zák. č. 251/1934 a 314/1936 Sb. z. a n. práva k dovolání (Sb. n. s. č. 593).
Dovolání žalobkyně není proto přípustné.

Citace:

č. 17258. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1940, svazek/ročník 21, s. 227-228.