NPD documents search: Boh. adm., 10 (1928), sv. 2

Čís. 17092.

Ochrana nájemníků.
Byty skládající se mimo kuchyň a pokoj pro služebné z dvou obytných místností jsou od 30. června 1937 vyňaty z ochrany nájemníků (§ 3 zák. č. 66/1936 Sb. z. a n.), i když bylo místností užíváno zcela nebo z části k výkonu povolání.
(Rozh. ze dne 2. listopadu 1938, Rv I 2203/38.)
Proti soudní výpovědi z bytu v čp. 694 v P. namítla vypovídaná, že nejde o byt třípokojový s přísl., nýbrž o byt, který se skládá z pokoje, kuchyně a dílny; dílna byla živnostenskoprávně schválena a byt podléhá dosud ochraně nájemníků. Provozovna jest malého rozsahu a vypovídaná v ní vede zlatnickou živnost po svém zemřelém manželovi vdovským právem. Soud prvé stolice zrušil uvedenou výpověď, kdežto odvolací soud ji uznal za účinnou.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Podle zjištění prvého soudu, na němž zakládá i soud odvolací své rozhodnutí, šlo podle původního stavebního určení o byt pětipokojový s kuchyní a předsíní (předpokojem) a příslušenstvím; toto původní stavební určení bylo dodatečně změněno tím, že zazděním spojovacích dveří a umístěním kuchyňských kamen do jedné místnosti byly utvořeny dva byty, z nichž se jeden skládal z dvou pokojů a kuchyně s příslušenstvím, a druhý, o nějž jde v souzeném sporu, z tří pokojů, z nichž jednoho bylo a jest až dosud užíváno jako kuchyně, druhého jako dílny a třetího k bydlení. Svrchu uvedenou stavební úpravou byly tudíž utvořeny dvě samostatné bytové jednotky. Posuzují-li se s toho hlediska vypovídané místnosti, jest v nich spatřovati bytovou jednotku, skládající se z dvou obytných místností, z nichž jedné je užíváno jako dílny, a z kuchyně a příslušenství; za obytné místnosti jest totiž pokládati místnosti, jež jsou určeny a způsobilé k obývání (viz rozh. č. 8193, 13 042, 14 324 Sb. n. s.).
Jak svrchu bylo vyloženo, nebyla místnost, již užívá žalovaná jako dílny, stavebně upravena a zařízena jako dílna, nýbrž byla podle stavebního uzpůsobení i podle zařízení (má podlahu z dubových parket, byla součástí pětipokojového bytu s kuchyní a přísl.) určena za pokoj, t. j. za místnost obytnou. Této povahy nepozbyla tím, že jí — byť i po několik let — bylo užíváno jako dílny.
Podle § 3 zák. č. 66/1936 Sb. z. a n. pozbyla dnem 30. června 1937 účinnosti ustanovení zákona č. 44/1928 Sb. z. a n. pro byty, skládající se mimo kuchyně a pokoje pro služebné z dvou obytných místností. Hledíc na stav věci, jak svrchu byl vylíčen, jest řešiti otázku, zda z ochrany byly vyloučeny také dvoupokojové byty, jichž se částečně užívalo k výkonu jakéhokoliv povolání. Na tu otázku jest odpověděti kladně. Pro tento názor svědčí vývoj zákonodárství v příčině ochrany nájemníků.
O obytných místnostech, jichž se užívá zcela nebo z části k výkonu jakéhokoliv povolání, zmiňuje se po prvé zákon z 28. března 1928, č. 44 Sb. z. a n., do kterého bylo pojato zrušení ochrany nájemníků s ročním příjmem 100 000 Kč (§ 31, odst. 1, č. 6). Z materiálií k uvedenému předpisu zákona vyplývá, že ve vládním návrhu (tisk č. 1475) nebylo vůbec ještě výjimky z navrženého předpisu. V návrhu výboru sociálněpolitického a rozpočtového (tisk č. 1485) bylo pak stanoveno, že »živnostenských provozoven se toto ustanoveni netýká«. Teprve v usnesení poslanecké sněmovny (tisk č. 609) vyskytuje se znění, že »ustanovení toto se netýká bytů, kterých se do vyhlášení tohoto zákona užívalo a dosud užívá zcela anebo z části k výkonu jakéhokoliv povolání«. V tomto znění přijal senát k zprávě výboru sociálněpolitického a výboru rozpočtového (tisk č. 612) osnovu zákona.
Další zákony zúžovaly i v tomto směru postupně ochranu nájemníků, jak jest zřejmé ze zákona č. 44/1928 ve znění vyhlášky min. soc. péče ze dne 24. března 1934, č. 62 a ze zákona ze dne 26. března 1936, č. 66 Sb. z. a n.
Podle § 26, odst. 1, č. 8 a) a b) prvního zákona se nevztahuje zákon o ochraně nájemníků s účinností od 1. ledna 1933 na byty nájemníků, kterým byla za poslední tři léta předepsána daň důchodová (z příjmů) z ročního důchodu (příjmu) průměrně asi 75 000 Kč a na byty skládající se mimo kuchyně a pokoje pro služebné z 5 nebo více obytných místností, pokud se uvedených bytů neužívalo do dne 24. prosince 1931 a od tohoto dne do dne 31. prosince 1932 zcela nebo z části k výkonu jakéhokoliv povolání; podle § 26, odst. 1, č. 9 s účinností ode dne 1. října 1933 na byty uvedené v § 26, odst. 1, č. 8 a) a b), kterých se užívalo do 31. prosince 1932 zcela nebo z částí k výkonu jakéhokoliv povolání a na byty skládající se mimo kuchyně a pokoje pro služebné ze 4 obytných místností; podle § 26, odst. 1, č. 11 s účinností ode dne 1. ledna 1935 na byty skládající se mimo kuchyně a obytné pokoje pro služebné z tří obytných místností, kterých se do 28. února 1934 neužívalo zcela nebo z části k výkonu povolání; podle § 26, odst. 1, č. 12 s účinností od 1. dubna 1935 na byty uvedené v č. 11, kterých se do 28. února 1934 užívalo zcela nebo z části k výkonu povolání.
Podle § 3 zákona ze dne 26. března 1936, č. 66 Sb. z. a n. pozbylo dnem 30. června 1937 účinnosti ustanovení zákona č. 44/1928 Sb. z. a n. pro byty skládající se mimo kuchyně a pokoje pro služebné ze dvou obytných místností; zákon tu nerozlišuje, zdali a do kdy se jich užívalo k výkonu povolání. To rozeznávání jest proto nyní v příčině dvojpokojových bytů bezvýznamné, stejné jak tomu bylo v příčině čtyřpokojových bytů (§ 26, odst. 1, č. 9 b) zák. č. 44/1928 ve znění vyhlášky č. 62/1934 Sb. z. a n.), u nichž byla ustanovení č. 8 b) a 9 a) ve skutečnosti zahrnuta v širším předpisu č. 9 b).
S účinností ode dne 30. června 1937 jsou proto vyňaty z ochrany byty skládající se mimo kuchyně a pokoje pro služebné z dvou obytných místností, i když jich bylo užíváno zcela nebo z části k výkonu jakéhokoliv povolání. Poněvadž v souzené věci o takový byt jde, nebylo dovolání vyhověno.

Citace:

č. 17092. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1939, svazek/ročník 20, s. 1101-1103.