Authors:
= Váž. civ., 9 (1927), sv. 2
PDF
— Čís. 7487 —

Čís. 7487.


Cizí osoba nemá nároku, by byla ustanovena opatrovníkem osoby zbavené svéprávnosti, tím méně má oprávnění stěžovati si do usnesení, jímž byl zamítnut její návrh, by byla ustanovena opatrovníkem.
(Rozh. ze dne 10. listopadu 1927, R I 819/27.)
Soud prvé stolice zamítl žádost Václava Š-a, by byl ustanoven opatrovníkem Jana S-a, jenž byl pro duševní chorobu zbaven úplně svéprávnosti. Rekursní soud nevyhověl rekursu Václava Š-a.. — Čís. 7488 —
Nejvyšší soud změnil k dovolacímu rekursu Václava Š-a napadené usnesení v ten rozum, že se rekurs Václava Š-a odmítá.
Důvody:
Stěžovatel domáhá se toho, by byl ustanoven opatrovníkem osoby, jež byla zbavena pro duševní chorobu úplně svéprávnosti. Důvodem jest mu, že jest jejím přítelem, že jest zachovalý a finančně zajištěný. Že je jejím příbuzným, vůbec netvrdí. Podle § 7 (1) řádu o zbavení svéprávnosti není opatrovnický soud, vybíraje opatrovníka nebo podpůrce osobě zbavené svéprávnosti, omezen přednostními právy jinak platnými (§§ 196—198, 259 a 281 obč. zák.). Otázku, zda by blízkému příbuznému příslušelo oprávnění ke stížnosti, kdyby nebylo dbáno jeho návrhu na ustanovení opatrovníkem osoby zbavené svéprávnosti, lze tu vůbec pominouti, an stěžovatel není příbuzným, nýbrž osobou cizí. Jako takovému neposkytuje však ani občanský zákon nárok, by mu bylo svěřeno poručenství neb opatrovnictví, leč že by šlo o případ § 196 obč. zák. Tím méně má osoba cizí nárok na to, by byla ustanovena opatrovníkem osoby zbavené svéprávnosti, když podle § 7 (1) řádu o zb. sv. není soud opatrovnický pří volbě opatrovníka ani vázán přednostními právy blízkých příbuzných ani ustanovením § 196 obč. zák. Nemá-li však stěžovatel nárok, by byl ustanoven opatrovníkem takové osoby, jest mu odepříti i oprávnění k stížnosti proti usnesení, jímž nebylo jeho návrhu vyhověno a to z důvodu § 9 nesp. říz., platného podle § 56 řádu o zbavení svéprávnosti i pro toto řízení. Neboť nemůže se považovati za stižena opatřením první stolice, když se jím nebylo nijak dotčeno jeho právních zájmů, kterých nemá. Rekursní soud měl z toho důvodu rekurs Václava Š-a prostě odmítnouti. Usnesení, jímž o rekursu věcně rozhodl, je proto nezákonné a bylo je změniti, jak shora uvedeno.
Citace:
č. 9308. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, s. 959-960.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).