Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní, 75 (1936). Praha: Právnická jednota v Praze, 688 s.
Authors:
50

Týdenní schůze Právnické Jednoty

.

Schůze konaná dne 14. listopadu 1918


Předsedal starosta Jednoty p. senátní president Vyšín.
Pan předsedající věnoval především vřelou posmrtnou vzpomínku zemřelým členům Jednoty pp. magistrátnímu radovi Otakarovi Borůvkovi, emer. advokátu Dru Vojtěchu Fričovi, kandidátu advokacie Dru Karlu Chytilovi a okresnímu hejtmanovi Dru Frant. Balejovi, jichž památku uctili přítomní povstáním.
Za nové členy se přihlásili a byli přijati pp.: Dr. Frant. Fajír, konceptní praktikant zemské správy politické na Smíchově, Dr. Karel Líska, konceptní praktikant zemské správy politické v Dejvicích, Bohumil Šturma, právní praktikant na Král. Vinohradech, Jan Jiří Srb, právní praktikant na Smíchově, Dr. Josef Láznička, právní praktikant v Praze, Dr. František Poláček, právní praktikant na Král. Vinohradech a Dr. Karel Svatoň, auskultant v Praze.
Tím dostoupil počet členů čísla 465. Pan předsedající vyslovil nad tím své potěšení a zvláště zdůraznil radostnou skutečnost, že do Jednoty vstupují hojně také mladší právníci hned na počátku své veřejné dráhy životní.
Na to ujal se slova p. Dr. Emanuel Grégr ku přednášce: »Z praxe společností s ručením obmezeným«. Po zajímavých vývodech věcných dospívá p. přednášející k těmto závěrkům: Společnost s ručením obmezeným budiž společností skutečnou, nikoli zdánlivou. Zjevy »one man company«, u nás se vyskytující, nechť jsou podnětem k nápravě zákonodárné, ale bez obmezení svobody podnikatelské při zachování zásady poctivosti a důvěry po vzoru anglickém. Dosavadní rozvoj společností s ručením obmezeným u nás je utěšený, nikoli však přílišný a zasahuje užitečně do všech odvětví průmyslových, zejména však do obchodů. Je tu užitečným doplňkem akciového podnikání a vedle něho prospěšným demokratickým hybným prvkem hospodářským. Je vhodnou přípravnou formou velkých národních podniků hospodářských. Vady, vyskytující se (přeceňováním přínosů, nebuďtež odstraňovány kontrolou úřadů, nýbrž stanovením zvýšené zodpovědnosti súčastněných společníků, pokud o nepravé ceně přínosů věděli nebo věděti mohli.
Při debatě, po přednášce zahájené, uvedl pan vrchní rada Dr. Worel, že podle stavu zákonodárství a judikatury (Adler Clem. č. 2968, 3050) neshledává důvodu, proč by předpisováno býti mělo minimum členů ve společnosti s r. o. Pro různost účastenství kapitálového nebyla by hranice pro toto minimum nikdy přesnou. Možnost spojení všech závodních podílů v jedné ruce bude odstraněna neb aspoň stižena předpisem smlouvy, že ku převodu a dělení třeba kvalifikované většiny.
V životě obchodním setkáváme se často s útvary, které nejsou tím, čím se dle své firmy jeví. Tak jsou firmy společenské, veřejné společnosti, ba i společenstevní často podniky jednotlivců.
Nelze souhlasiti s náhledem p. přednášejícího, že společnost s r. o. se více podobá společnosti veřejné než akciové. Při společnosti s r. o. ručí za dluhy společenské pouze společenské jmění a ne společníci. Jmění to tvoří kmenové vklady do společnosti vložené, tedy tak jako u akciové společnosti akciový kapitál. Společníci při společnosti s r. o. ručí pouze společnosti za zaplacení celého upsaného nebo zvýšeného kmenového kapitálu (ev. doplatků).
Nesrovnává se s povahou společnosti s r. o. ustanovení § 20. uherské osnovy zákona o společnosti s r. o. z r. 1905 (jež uzákoněna nebyla), že za dluhy společnosti vůči třetím osobám ručí společnost, jakož i společníci do výše nezaplacených dílů kmenového kapitálu, a neoprávněně přijatých neb vybraných sum — rukou společnou a nerozdílnou.
Na patrném omylu zakládá se náhled p. přednášejícího, že právnické osoby nemohou býti členy společenstev. Judikatura do r. 1903 kolísala. Zákonem ze dne 10. června 1903 č. 133 o revisi hospodářských a výdělkových společenstev výslovně stanovena přípustnost seskupení se různých společenstev ve svazy revisní. 52
Řada válečných svazův skládá se rovněž z nejrůznějších útvarů obchodních a hospodářských. Co se konečně týče t. zv. přínosů, jest tento ústav bolestínem zákona o společnostech s r. o. Dr. W. již r. 1907 ve své přednášce o »Světle a stínu zákona o společnostech s r. o.«, uveřejněné v VIII. roč. »Práv. Rozhledů«, str. 16., poukázal na vadnost dotyčných předpisů zákona o společnostech a vyžadoval, aby přesně dbáno bylo aspoň platných předpisů § 6 zákona, nařizujících, aby přínosy jednotlivé podrobně a úplně vypsány byly ve smlouvě společenské. Bohužel judikatura dosavadního nejvyššího soudu jevila jakousi neodůvodněnou blahosklonnost na úkor věřitelstva. Zajisté napříště náš nejvyšší soud ve státě československém zjedná tu nápravu.
Pan předsedající zakončil schůzi srdečným díkem oběma pánům, za jména p. přednášejícímu Dru Grégrovi, jehož výklad odměněn byl také hojným potleskem četného posluchačstva.
Dr. Jos. V. Bohuslav.
Citace:
Odborní i hospodářská úroveň advokacie. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1936, svazek/ročník 75, číslo/sešit 2, s. 158-159.