č. 9773.

Váleční poškozenci: U kterého úřadu a ve které lhůtě má býti podána přihláška k lékařské prohlídce válečným poškozencem, který za takového byl uznán superabitrací před vydáním zákona č. 142/20?
(Nález ze dne 23. března 1932 č. 3600.)
Prejudikatura: Boh. A 9186/31.
Věc : Josef B. v O. proti ministerstvu sociální péče o invalidní důchod.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Výměrem z 5. ledna 1924 zamítl zemský úřad pro péči o válečné poškozence v Bratislavě přihlášku st-le o lékařskou prohlídku a o přiznání požitků válečných poškozenců z 11. srpna 1922, poněvadž byla podána po uplynutí zákonné lhůty k přihláškám, vytknuté v §§ 28 a 29 zák. č. 142/20 v novetisovaném znění u okresní úřadovny v Žilině dne 11. srpna 1922 ve smyslu § 2 zák. č. 146/23 a prov. výnosu z 28. srpna 1925 č. 37.210. K odvolání st-le z tohoto výměru podanému min. soc. péče rozhodnutím z 8. března 1924 sdělilo zem. úřadu pra péči o vál. poškozence v Bratislavě, že neshledalo příčiny, aby na jeha rozhodnutí z 5. ledna 1924, na jehož odůvodnění poukazuje, na podanou stížnost něco měnilo. Když se pak st-1 domáhal stále znovu pře- zkoumání své záležitosti, vydal žal. úřad nař. rozhodnutí, kterým zrušil rozhodnutí zem. úředu pro péči o vál. poškozence v Bratislavě z 5. ledna 1924, kterým byla odmítnuta přihláška st-le k lékařské prohlídce a zároveň změnil svůj výnos z 8. března 1924, kterým rozhodnutí zemského úřadu bylo potvrzeno, a rozhoduje ve věci samé nepovolil st-li dodatečné přihlášky k lékařské prohlídce a o důchod invalidní, ježto nejsou splněny podmínky § 2 odst. 1 zák. č. 146/23.
O stížnosti na toto rozhodnutí podané uvážil nss:
Z nař. rozhodnutí jest patrno, že žal. úřad zamítaje dodatečnou přihlášku st-le o invalidní důchod pro nedostatek podmínek § 2 odst. 1 zák. č. 146/23 zároveň uznal, že st-1 nepodal řádnou přihlášku do 31. prosince 1921. Tomuto výkladu nař. rozhodnutí nasvědčuje jak řízeni před vydáním jeho provedené, tak vývody odvodního spisu. Proti výroku — č. 9774 —
nař. rozhodnutí, že není tu podmínek pro povolení dodatečné přihlášky, stížnost nebrojí. Vytýká jen nesprávnost nař. rozhodutí, poněvadž žal. úřad nepřihlédl k tomu, že se st-1 již v roce 1920 vícekráte hlásil jak u obecního představenstva, tak u notáře obce C., jakož i v Ž. v sekretariátě válečných poškozenců, což bylo dokázáno vysvědčením obce a mohlo býti dokázáno i dotazem u příslušného sekretariátu. Výtka ta není důvodná.
Podle § 28 zák. č. 142/20 měly osoby, které uznány superarbitrací válečnými invalidy před vyhlášením zákona, t. j. před 16. březnem 1920, podati přihlášku k lékařské prohlídce do jednoho roku od vyhlášení zákona, t. j. do 16. března 1921. Tato lhůta byla prodloužena §em 2 zák. č. 310/21 do 31. prosince 1921. Podle § 26 odst. 1 cit. zák. měla býti podána přihláška o důchod vál. poškozenců u okr. úřadu pro péči o vál. poškozence, příslušného podle místa bydliště osoby k prohlídce se hlásící, po případě, nebyla-li v obvodu bydliště osoby taková okresní úřadovna zřízena, u politického úřadu 1 stolice. Paragraf 27 cit. zák. pak výslovně stanoví, že v tom případě, kdyby přihláška byla podána u úřadu nepříslušného, jest nepříslušný úřad sice povinen co nejrychleji přihlášku poslati úřadu příslušnému, že však poškozenec nemá nároku na náhradu, byla-li nesprávným podáním zmeškána promlčecí lhůta uvedená v § 28, ledy že přihlašovatele stihá nebezpečí, že přihláška dojde příslušnému úřadu po lhůtě stanovené zákonem.
Byl tedy úřadem příslušným, u něhož měla býti přihláška st-lem podána, okresní úřad aneb okresní úřadovna pro péči o vál. poškozence v Žilině, a měla tedy přihláška st-le k lékařské prohlídce, resp. žádost o důchod býti.podána u těchto úřadů, resp. musila dojiti k některému z nich nejpozději do 31. prosince 1921 (Srov. nál. Boh. A 9186/31). Že by tato přihláška byla u některého z úřadů těch podána aneb jemu došla nejpozději do 31. prosince 1921, netvrdil st-1 ani v řízení správním, ani netvrdí v písemné stížnosti a ze spisů to také na jevo nevychází. St-1 uplatňoval v řízení správním a také v písemné stížnosti tvrdí toliko, že podal přihlášku již v roce 1920 a to jednak u obce, jednak u obecního notariátu v O., jednak u sekretariátu vál. poškozenců v Žilině. Než podle toho, co bylo shora uvedeno, šlo zde o úřad nepříslušný, u něhož bylo možno podati přihlášku jen na nebezpečí přihlašovatele a proto tvrdil st-1 v řízení okolnosti pro posouzení včasnosti přihlášky nerozhodné a nelze mluviti o nesprávnosti nař. rozhodnutí, když žal. úřad k nim nepřihlédl a nějaké šetření o nich nekonal.

Citace:

č. 9773. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické nakladatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 637-638.