Čís. 17312.

Vlastníku nemovitosti nepřísluší proti vydražiteli nárok na náhradu nákladu, který na ni učinil za exekučního řízení po jejím odhadu a před jejím vydražením (§§ 1435, 1437 obč. zák.). Nesejde na tom, zda vydražitel o učiněném nákladu věděl, čili nic.
Jest na vlastníku nemovitosti, aby, nastane-li po provedení odhadu podstatná změna v jakosti nemovitosti nebo v její hodnotě, dal způsobem zákonu odpovídajícím popud k provedení nového odhadu.
(Rozh. ze dne 23. května 1939, Rv I 1927/38.) Žalobkyně domáhá se na žalovaném vydražiteli jejích, nemovitosti náhrady nákladů (investic a prací), jež na vydražených nemovitostech učinila po provedení exekučního odhadu a o které jest žalovaný prý obohacen. Prvý soud žalobu zamítl. Důvody: Nelze přisvědčili názoru žalobkyně, že se lze domáhati požadované náhrady z titulu obohacení. Ustanovení §§ 1435 a 1437 obč. zák. nelze použíti, bylo-li plněno něco na základě pravoplatného rozhodnutí, které nebylo zrušeno (Sb. n. s. č. 9757). V souzeném případě došlo k převodu vlastnictví podle § 367 obč. zák., t. j. ve veřejné dražbě na základě řádně schválených a nenapadených dražebních podmínek a nemovitosti byly po pravoplatnosti příklepu pravoplatným soudními rozhodnutím žalovanému odevzdány. Nelze tedy požadovati vrácení něčeho, co bylo řádně do vlastnictví žalovaného převedeno, protože předmětem, nároku z obohacení jest jen vrácení toho, co přešlo ze jmění jedné osoby do jmění osoby druhé pouze bez právního důvodu. Odvolací soud nevyhověl dovolání. Důvody: Učinila-li žalobkyně na nemovitost nějaký náklad před dražbou, učinila tak v době, kdy ještě byla vlastnicí nemovitosti, tedy ve vlastním zájmu a svému prospěchu. Bylo-li již tehdy zavedeno dražební řízení ohledně její nemovitosti, dálo se tak za stavu, kdy mohla počítati s prodejem nemovitosti v dražbě. Bylo proto její věcí, aby, nastala-li po provedení odhadu podstatná změna v jakosti nemovitosti nebo v její hodnotě, dala způsobem zákonu odpovídajícím popud k provedení nového odhadu, což neučinila. Vydražitel nabývá nemovitosti na podkladě dražebních podmínek a příklepem vznikají pro něho práva a povinnosti, jak je stanoví zákon a dražební podmínky (§ 156 ex. ř.). Zákon odpírá vydražiteli nárok ze správy pro nesprávné údaje, které v dražebních podmínkách nebo spisech před dražbou vyložených byly obsaženy o vydražené nemovitosti nebo jejími příslušenství (§ 189 ex. ř.), neukládá mu naproti tomu povinnosti, jež by plynuly z jiné její povahy. Zaručuje mu trvalé nabytí vlastnictví a chrání jej proti případné vlastnické žalobě a nebezpečí znehodnocení exekučního objektu (§ 170, č. 5 ex. ř.). Z toho jest usuzovati, že vydražitel není povinen dlužníku k plnění, žalobou žádanému.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání neshledav zákonného důvodu, aby napadený rozsudek změnil nebo zrušil (§ 510, odst. 3, c. ř. s.).

Citace:

č. 17312. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1940, svazek/ročník 21, s. 333-334.